Nic zvláštního...
Nic zvláštního...
Anotace: jen trocha bláznění...
jen poštovním holubům
ostříhali křídla
a zhasli chvosty létavic
piráti potoků
a zvonivých pramenů
ukrytí pod víčky dětí.
Pak zmohli se "jen"
na štěstí bez hranic,
mluvili o bublinách,
praskajících v dešti,
o motýlech,
kteří tvoří chvění.
A když mávnou křídly
rozprostře se pokoj.
Tvá malá bolest,
ta už tady prostě není.
Již nevadnou kytky
nádherných barev,
trhané na stráních
v zářivé přírodě.
Někdy je hezké snít
a všechny problémy
nechat tu náhodě
/odnést je po vodě./
Komentáře (16)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Hezké sny o mikroskopické inteligenci, žijící v kapce
deště, vločce padající vzduchem k zemi.
11.12.2007 21:39:00 | jehlaspichlas
taková snivá, jenže poštovní holubi už se takhle nevrátí a to na mě prsklo úplně jinou melancholii, než zbytek básně... o chvění a motýlech, bolesti, co není, nevadnoucích kytkách... o tomhle všem jde totiž snít...ale chudáci holubi....
a stejně*
03.12.2007 21:00:00 | Trdlo
taky mě to napadlo :-D ..."tak to bývá když je listopad.." moc se mi to líbí, ale poslední sloku bych úplně vynechala, jináč super!
02.12.2007 10:33:00 | EsmE
Někdo bere do rukou barevnou křídu, jiný zase tužku...a píše...a píše...nádherný věci;)
30.11.2007 21:30:00 | Severka
někdy je to jen tak to nějtěžší a nejsložitější, co si vůbec lze představit.
30.11.2007 20:19:00 | prostě Zuzana