Ukolébavka

Chtěla jsem ti říct po lžičkách
ve stravitelný kaši,
proč prach leží ve všech poličkách
i do duše se snáší.

Chtěla jsem ti na kousky náznaků
rozmixovat to, že
je divný ticho po celým baráku,
studený je mý lože.

Chtěla jsem nám přečíst pohádku
o princi na bílým koni,
tahle pohádka jde však pozpátku
a přitom konec zvoní.

Co můžu teď sama dělat s tím,
že za čarodějkou chvátá?
A teď se děsím, až uslyším
tvý první slůvko „táta“.