Vláčkem do Osvětimi
Vláčkem do Osvětimi
Anotace: Očima malého chlapce?
nožičky spěchají mamince po boku
ženou nás ti též co před tím zavřeli
vyhnali z domečku a my zpátky nesměli
(Cesta mi uběhla svůj kufříček nesu-
na kabátku přišitou šerifskou hvězdu)
Jdu trnovým plotem v zakletém kraji
kostlivci v pyžamech na housle hrají
cínoví vojáčci nás hlídají z věží
v Ledovém království z komínků sněží
(Občas se zadívám do očí mamince
u ní jsem v bezpečí-sytý a v bavlnce
je tu i tatínek, vždycky mě střeží
někdo mi ublížit, by dovolil stěží....)
Svlékáme košilky v místnosti tajemné
dveře se zavírají v té velké koupelně
nazí se objímáme zhasíná světlo
plechovky dopadají-zjeví se peklo
(Neumím vyprávět jak vypadá hrůza,
na krk mě "nepolíbila" šílená múza)
Skřípají nehtíky když po zdi škrábou
desítky nohou k zemi mě šlapou
v krku mě pálí-víc křičet nemohu
s tělíčkem zalehlým .........
.............................
...vlásky nám ořežou dlouhými noži
po té mě k mamince na vůz položí
chtěl bych ji pohladit, má tak smutné oči
a ústa co volala mě,co líbala mě....mlčí
Choulím se naposled u její nohou
s dušičkou vychází nádherné slovo...
"Maminko..."
(Hází nás do pecí v ohni se noříme
láskou tam k sobě...společně hoříme...)
Komentáře (15)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
pokud pominu pár chybiček po formální stránce, musím uznat, že na mě tvá báseň hluboce zapůsobila.. líbí se mi pohled očima malého chlapce, který to vše vidí jako pohádku.. líbí se mi tvá přirovnání, líbí se mi vše.. prostě mě z toho příběhu mrazí.. působí..
07.02.2015 13:02:32 | Amelie M.
Kdyby to skončilo za slovem "peklo", musel bych ti dát klidně supertip, protože do té doby je to krásně obrazné a ta dětská nevinnost a naivita z toho krásně vystupuje což má úžasný efekt, zvlášť u tohohle námětu.
Jenže s tím slovem "peklo" se tohle všechno vytratí a pokračuje to jen hororově, ovšem už moc popisně, expresivně a morbidně a ta původní obraznost je pryč. Navíc najednou sklouzneš do gramatických rýmů a rozsype se to rytmicky. Mám z toho pocit, jako bys ty dvě části psal každou jindy a v úplně jiném rozpoložení.
Taková škoda! :/
22.09.2014 17:30:18 | Tom Dvořák
Asi máš pravdu,může to být tím,že se ve všech svých textech štourám a přepisuji. Potom stačí jiné rozpoložení a vznikne kočkopes. Ale dá se to obkecat tím,že přijde redikální okamžik a my náhle přestaneme být dětmi. Nijak zvlášť jsem neuvažoval na rytmu atd. co píšeš,jak jsem to psal-tak jsem ze sebe dostaval válečné filmy a dokumenty co jsem viděl jako dítě a na dlouho uvízly v mé duši. Takhle jsem to ze sebe dostal a hrozně se mi ulevilo.
22.09.2014 19:12:20 | Martin Šimeček
Pro mě osobně je to velmi silné dílo, které v sobě ukrývá strašidelné a bolestivé obrazy... Povedlo se Ti, zřejmě se to nepsalo snadno...
22.09.2014 16:54:21 | Gabriela Green
Děkuji,psalo se to opravdu hrozně,do ničeho podobného už nejdu :-)
22.09.2014 19:13:49 | Martin Šimeček
To, jak píšeš o pár řádků výš znám... Já vlastně takhle začala psát... Potřebovala jsem ze sebe odsunout balvan minulosti a vyrovnat se s některýma věcma, vzpomínkama, pocitama, emocema...
Tohle mě dovedlo ke psaní...
22.09.2014 19:19:21 | Gabriela Green
...nemám slov a přesto bych tak ráda něco napsala... ty verše člověka vtáhnou... až mrazí. Děkuji
22.04.2012 17:07:39 | Radhuza
Nejhorší je, když se k moci dostane banda šílenejch netvorů, doslova ďáblů v lidských kůžích:-(.Velmi emotivní, ST.
12.04.2012 18:32:55 | Jeněcovevzduchukrásného
Tak takto silných básní jsem nečetla mnoho. Vybral sis těžké téma ale zvládl jsi ho více jak na výbornou nebo Super tip. Opravdu výstižné, procítěné, opravdové, skvěle napsané. Když se nad tím člověk zamyslí, tak mi při tom běhá mráz po zádech a nechci si ani domýšlet tu hroznou skutečnost... Prostě skvělé! ST a mnohem více!!!
15.03.2011 15:03:00 | Anne Leyyd
Zas jeden den už nenávratně zapad
do Času bezedné propasti.-
Zas zranil člověka, jenž bratry lidmi zajat
po soumraku touží náplasti
po měkké dlani, jež očím zakryje
ty hrůzy, které ve dne zřely
I v ghettu tma též dobrá je
k očím znaveným, jež po celý den bděly.
A šero se zas plíží ulicemi ghetta,
zas v náruč svoji chodce zajímá
Jen auto jako pozdrav ztraceného světa
žere tmu ohnivýma očima-
tu sladkou tmu, co do duší padá
a ránu hojí tam, dnem zjitřenou
Ulicí jde sem světlá chodců řada,
jak černou stuhou, zlatem protkanou...
neznámý autor, Terezín
/...
21.04.2008 23:02:00 | Mango-Holka
Obdivuhodně napsané! Opravdu dobře napsaná realita.
Škoda těch, co zemřít museli touto cestou. Nikdy nevrátí se. Proto aspoň trochu lásky každému bychom měli dát a ne se hádat o věci, které nejsou podstatné ( možná jak pro koho) :(
22.03.2008 13:16:00 | come-past
kdyby slo dat vic bodu nez dva, tak to rozhodne u tohohle dilka udelam...uzasne napsane...fakt se mi sevrelo srdce a vyhrkla slza...mas muj obdiv...tleskam moc...
22.03.2008 12:54:00 | estrellita