V pavučině strachu

V pavučině strachu
tam to všechno začíná.
Šlépěj krve v prachu
pochmurná to hodina.

Něžné hlasy hrají hudbu
kdo ví, že je prokletá?!
Později vycítíš svou sudbu
však hudba s tebou zametá.

Neposloucháš vědomí,
necháš se dál opíjet
a při tom tvé svědomí
krustost může zabíjet.

Zběsile ti bije srdce,
dech máš jako rodička.
Na tváři ti dopadne
jedna malá slzička.

V pavučině strachu
tam to všechno začalo.
Zůstaly jen stopy v prachu
všaj slunce svítit začalo.