Rty šeptají ...
Rty šeptají ...
Anotace: ...změnil už se svět? ...ztrácíte? ...nacházíte? ...
neschopnost žít v harmonii s jinou lidskou bytostí
zmar a láska.
Tíživé pocity bez slz plačícího mnicha.
Smutek vedoucí někam pod povrch osobnosti
stává se ďáblem
krvelačnou posedlostí.
Jeho bratři v Kristu
jeho učitel opat
všichni mrtví.
Jeho víra
právě dohořívá
v doutnajících ruinách vypáleného kláštera.
Žárem pokřivená torza,
puch spáleného masa,
hostina potkanů
křik poskakujících vran a havranů.
Jen to zbylo
z poklidného místa.
Rty šeptají, „Bože kam si oči dal
co teď, co bude dál?“
Opatrně, snad aby nezpůsobil ještě větší bolest
vytáhne meč z probodnutého těla.
Dvakrát jím naprázdno máchne
z krku strhne a políbí stříbrný kříž
který teď tak moc tíží.
Tam kde býval oltář, vyhrabe díru pod dlaždicí
tam svou víru i kříž
navěky uloží.
„Ten kdo bude potřebovat, vás jistě jednou objeví.
Až změní se svět.“
Vstane
krok za krokem odchází z minulosti
vstříc pomstychtivé budoucnosti.
Komentáře (20)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
...pořád budeme ztrácet, pořád budeme nacházet...v tomto ohledu se svět nezměnil...
15.08.2008 01:15:00 | Lota
každých sto let někdo chodí s tím se něco změnilo...každých sto let... pořád - pořád - pořád ... někdo chodí a říká že už se něco změnilo... pořád chodí a budou - pořád - pořád...:)
08.08.2008 16:24:00 | Favi
Tvoje poezie JE skutečnou poezií. Nebudu to rozvádět. Chodím Tě číst.Vždyť víš. Dík. "o)
06.08.2008 18:53:00 | Churry
Pro mě jasný ST.
Zajímavé reakce v komentech...tak to má být.
Každému TO něco říká.
Něco TO s ním dělá.
Tryskají emoce...
možná by stálo zato,
poodstoupit od básně,
a přemýšlet nad sebou...PROČ nám to tak vadí.
06.08.2008 14:23:00 | spare
Jako báseň ji hodnotím velmi dobře.Má potřebný dobový obsah, hodně a důrazně poukazuje na stav,kam to může dospět,v básni již dospělo.Což mně naplnňuje hrůzou a děsem.A nemohu s takovou jen jednoznačností souhlasit.I když je v závěru kapička naděje.
06.08.2008 11:45:00 | s.e.n
Chci ještě pořád věřit v to, že vedle zla, Dobro ještě na světě žije.o)
06.08.2008 11:31:00 | Iva Borecká
..svět..to je život..
..a život je tvrdá..omamná hra..
..je to riziko..klesání a stoupání..
..a stoupat se dá..až na samý vrcholek..sebe sama..
..ale i nespokojeně a roztrpčeně klesat..
..když se výstup nepovede..
06.08.2008 10:58:00 | isisleo
… saddová … svět v kterém žijeme zdá se být hrůzný, od počátku dějin … chtěl bych mít tvé růžové brýle ...
06.08.2008 10:39:00 | WhiteSkull
Slunce překryl černý mrak po předčtení Tvého díla. Je tak kruté a zároveň tak pravdivé. Položila jsem si otázku, zda se svět a lidé v něm někdy zlepší a zatím nenašla jsem odpověď.
Jinak se mi moc líbí. Jako ovšem vždy. :-)
06.08.2008 10:13:00 | JaniHani
...pohodová asi není, nadějná ano ...a to se přeci počítá :) ...gabkina ale rozhodně nepotěším :-D ...
06.08.2008 09:36:00 | WhiteSkull
...jo jo, takhle nějak si představuju letní prosluněnou báseň do pohody. Síla.
06.08.2008 08:27:00 | Aťan
ST! jednoznačně, bez okolků. Velmi působivé dílko, které mluví samo za sebe. Začátek a konec prostě úžasný ... jj, takoví lidé jsou mezi námi.
06.08.2008 08:06:00 | NikitaNikaT.