Anotace: ....
POUTNÍK
Nežiji život,
nýbrž pozoruji,
procházím,
vnímám a
nechápu.
(Bloudím)
V labyrintu
otázek,
si stavím
malý příbytek.
A na verandě,
každé ráno,
dochází mi,
že cesta ven
zřejmě není.
Upadla v
zapomění.
Stejně jako
já.
A každou noc,
vyhlížím hvězdu,
návod,
nebo klíč.
Naivně.
Jsem jeden z mnoha
otazníků.
Bloudící po
světě mezi
slovy.
BUBÁK
Že nevím,
jaký je úděl
můj?
Že žiji
obalen v
celofánu?
(Příjemně šustí)
Myšlenky tyhle
zapomínám,
házím do
kanálu.
Spolu s
pravidly,
zákonem,
standarty.
Svět vyhrál
poukázku
do lázní,
ale někdo
spletl cestu.
Koupe se v
hnoji.
A co já s tím?
Užiju si ho,
co můžu víc?
Chlast,
děvky,
žrádlo.
Špinavý
prádlo.
Stejně
umřu.
Na minuty,
není sleva,
Naplňte
košík, u
pokladny se
platí odvahou.
(A zboží dochází)
DĚVKA
Každou noc
v jiným
hotelu,
střídám
přestrojení.
Pod postelí
hledám podobu.
V šuplíku
volím křehkost
svého srdce.
Občas přišiji
pár nových
knoflíků,
někdy jsou
třeba záplaty.
(Kompromis není)
Je to dilema.
Buď a nebo.
Volba je dar
ale i prokletí.
(Chtěl bych být nahý)
tak tohle mas za supertipac, skvely obraty, vystizeny pocity, proste mlska. za tu dobu, co jsem tu nebyla si zacal nak lip psat :-D
24.01.2009 19:50:00 | saddova
Rozhodně to není hodno zapomnění. Naopak. Často na to budu vzpomínat. Moc krásné to bylo a hrozně se mi líbil dodatek na konci. Holt jsi v tom fakt dobrý... :-)
15.01.2009 14:11:00 | Veronikass
*diplnok k predchadzaujcemu komentaru
take ine,a zvlastne ale predsa velmi zaujimave
08.01.2009 18:55:00 | Terulienka