DNY bez DNA
DNY bez DNA
si
spínám pásku
přes zrcadlo -
a ve válce
s mou hloupostí
miliony
buněk
padlo -
na prázdno
a nesmyslno
gigawatty snahy v ztrátě -
prohlížet si
tyhle pády
hvězdy smí jen
bez závratě.
Taneční marš
skrz dny plesu
rád má
porce
na měsíce -
květ roste a uvadá
až
k černým zrnkům slunečnice -
snad
to že tolik oleje
ve své kresbě
mají
vsáty -
to proto tak hoříme -
jsou knoty tkání
lístků
hřáty.
Při mých pozdních večerech
to pro Vás
svíčky
škrtám sirky -
když -
do zdi
stínům vyprávím
a čmárám
slova na papírky -
věz -
každé slovo v notesu
je
jeden pokus o objetí -
leč
stěna pořád chladná je -
a v úpatí
se choulí
smetí.
Dny bereme do huby
jak
kousky drtě amalgámu -
jsou výplní životů
jsou
snímky zubů sebeklamu -
já
chtěl bych
se tak s nimi smát
vždyť úsměvy -
se často cení -
a skrz zdi
ruce podávat -
do scvaknutí
do zatracení.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Moc dobře rozumím a jako vždycky nemá slov, protože jeto úžasné a já užaslá dávám ST! Je překrásná! :-)
15.04.2009 23:43:00 | Anita Buchtová
Chybí ti společnost..nebo je ti smutno?? Nevím...báseň je nádherná a má strhující závěr...moc se mi líbí ty pomlčky..
No, něco v tompejskovi opravdu je:-)
18.03.2009 09:59:00 | Lady Carmila
Nabité steskem po životě, nádherné, bolavé a láskyplné.
I ta slunečnice je namalovaná jako od Vincenta.
15.03.2009 10:32:00 | Marfuša
Den za dnem...
slézáme jejich vrchy,
dostane se nám sprchy,
vylezem a spadnem...
anebo to svedem
- pomažem si pusy medem,
lidi ...druhý jako jeden.
14.03.2009 15:46:00 | spare
Úsměv, to je strategicky důležitý okamžik! A DNA..no douám že jí nikdy mít nebudu :-D
13.03.2009 21:39:00 | Chancer