Nikdo nikdy...

Nikdo nějak neviděl,
jak svět se během minuty pro člověka mění.
Jak po lásce přijde nenávist a vaše city se znenadání změní.
Když člověk neřekne nic, jenom kvůli předsudkům.
Jak lidská víra může dohnat člověka k naivitě...
Světem stále bloudí zlomená srdce,
plná zklamání a bolesti, kvůli neopětované lásce.

Nikdo nikdy neslyšel,
že svět kolem nás si ničíme sami.
Jak zvířata v boji proti ničemu,
co sami za sebou se honí...
A střílejí smrtícími střelami...
Jak nikomu z přihlížejících nic z toho nevadí,
všichni jsou zamlklí a slepí
a všichni jsou lhostejní...

Nikdo vůbec netušil,
jak láska může zničit.
Udělat z člověka někoho jiného
a vše kolem vás změnit...
vše obrátit vzhůru nohama,
když nerozumíte sám sobě,
je to jak být sklíčen
a uvězněn zaživa v hrobě.
Nemůžete pryč a zbavit se pocitu,
Že život vám mezi prsty postupem času odletí,
a že vy sám jste si podepsal rozsudek smrti...