A nikdo neví, co je klid
A nikdo neví, co je klid
Anotace: jen já. mám z toho výčitku. že si to nezasloužím. a vůbec. achjo. já nevím. ~J~
ta chvílie přišla
a jako by už nebylo co dodat
bude následovat jen tiché mlčení
můj klid
mne dostihl
jako by už nebylo co říct
tím, že ještě zbývá tisíc slov
které jsi ještě nikdy neslyšel
a také neuslyšíš
možná
jako by už nebylo
nic
všechna bolest duše
ztratila se
mlha rána pominula
a vyšlo slunce z obilného pole
v němž čekanky a chrpy zrcadlily nebe
vlčí máky
nikdy nebyly tak rudé
prosím ať ten obraz nikdy nepomine a já jej budu
navždy slavit a ctít
vše, co dřív bylo roztříštěné
v té chvíli našlo svůj hrob a cíl
svůj domov a útočiště
hudba budoucnosti
je hudbou současnosti
a to vše jen tím
že jednoho dne
pršelo
.
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
to se hodí tak do sychravého počasí... jenže svítí slunko, ach jo:(
04.10.2009 17:36:00 | Grafomanická MIA
slovem "jednolitost" jsem nemyslel ale, že by to byla slova o ničem či že by každé bylo stejné, ale že ten pocit je takový jedinečný, význačný, svrchovaný
29.07.2009 09:01:00 | ludmil
dumná šedá jednolitost, poněkud těžká, zda chlácholivá, nevím...
přijde mi to velmi metafyzické.
29.07.2009 09:00:00 | ludmil
zaujímavé "jako by už nebylo
nic
všechna bolest duše
ztratila se
mlha rána pominula" , krásne napísané
ST
29.07.2009 02:20:00 | Juraj Hrom
vidim to jako včera. a už tehdy jsem měla pocit, že je vše napsané a mně nezbývá, než následovat řádky. každopádně, napsané to bylo příjemně. docela. inu.
26.07.2009 17:56:00 | Já Esther Ruth
člověk míní a čas mění... přeber si to jak chceš, já v tom smysl našel aneb:
Moře plné sladké bílé vody
k věčnosti mamorové schody
duchové předků - beze jmen
po všem se vždy slehne zem.
i to si přebere po svym -)
26.07.2009 15:24:00 | Johny Styx