sežrat sebe, abychom mohli žít ... jen aby nám to ego dovolilo, mrcha, nechápu z jakých zákoutí mě vždycky dostane ... a tváří se jako nejlepší přítel, který to se mnou přece myslí tak dobře ... ST
11.11.2010 13:45:00 | Helena Lovecká
Nemůžu si pomoct, ale vůbec se mi nelíbí. Mylsím, že básně složené z krátkých nebo jednoslovných veršů umí dobře napsat málo kdo a z mého pohledu se to tobě, alespoň pro tentokrát, nepodařilo.
14.08.2009 17:34:00 | Elvien
To vypadá na odraz ode dna! Takže hezkou cestu vzhůru. Gratuluju!!!
30.07.2009 15:55:00 | Veselý Drak
Ano je zajímavé, jak tu člověk může trefit na básníka:o)..Přečíst si tuhle záležitost pro mě znamenalo, dát jasnější obraz tomu, co už delší dobu cítím hluboko v srdci,ale nedokázal jsem to formulovat..ST
29.07.2009 18:40:00 | T-Mac
brutální, poetické a dokonalé satori na modrém podkladu:)) jdu si taky kousek dát...
29.07.2009 15:05:00 | Squat_the_world
čas od času je třeba pozřít své dočasné jáa by se opět z popela vzkřísilo stejné ale přesto jiné a lepší tvé JÁ...=)
28.07.2009 22:24:00 | micátko
Někdy musí člověk blízko ke dnu, aby si uvědomil, co to znamená Žít.
28.07.2009 20:13:00 | Dota Slunská
tomu se říká
očistná kůra..
hledání svého já
občas to dělávám
ke kořenům se
dostávám
k podstatě
a je to těžké
proklatě...těžké
ST
28.07.2009 18:38:00 | Mbonita
Když nám zachutná své já, nikdy nedokážeme skončit. A až pohltíme své ego, stáváme se konečně sebou samými :-)
28.07.2009 12:53:00 | ziriant