Neurobeat

moje drahá, sladce plyň
do moře až setmělého

"kdož se zmocní děvčete svého,
získá si mou přízeň"

tak mi pověz, co vlastně chceš
proč pro tebe nejsem vhodným milencem
ty, která jsi přesvědčila stromy
aby se odebraly zpět do města
Kris Vaňková měla obdivovatele
ve dvou neštastných básnících
teď tančí dál a nedbá o ně
prý že jsou to idioti

vlhnou oči, ale město žere
svým kouřem a svou mlhou
chodím jako omámený
ve svém novém, starém kabátě
prosím, staň mne pro sebe přitažlivým
natrhám ti pampelišky
nabídnu ti cigaretu
vezmu tě na věž
všechno uvidíš

se mnou
se budeš mít jako v ráji

coby žhavá známost už na sto nocí