Genesis
Genesis
Anotace: napsaná bez úprav a z patra; věnováno
Svět byl stvořen tónem -
ještě teď
se z něho chvěje
zní v něm zrodu opojení
vlny pulsů pro naděje
každý z nás byl tehdy při tom
ladil mlád lad skvostných nálad
jenže
svět nás v kosmu rozsel
do romancí
tichých balad.
První cit
byl stvořen nocí -
studí, svírá
děsí
bolí
teplo, mír, volnost a láska
proto váží nad cokoliv
jenže
cit nás rozťal ve dví
zpola
k ohni strach nám brání
polovic
chce druhá shořet
odevzdat se
milování.
A pak
muž byl stvořen ženou -
žena mužem
ať to mate
měli k tomu celý vesmír
modrou vodu, slunce zlaté
černou hlínu, vůně stromů
hybné sny, mé skvostné nebe
měli cit
a
ten je vedl
jako mne
a jako tebe.
.
Komentáře (21)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk
tak tahle je skvostná ... ST, mimochodem, byl již v minulosti udělen :-)
13.03.2011 23:19:00 | Helena Lovecká
Žasnu...a pak bůh stvořil lásku a žal.
16.01.2011 12:03:00 | Chancer
Jestli já ve svejch básních (podle tvých vlastních slov) nikdy nenudím, tak v tom případě ty tvoje básně slovo "nuda" neznaj,nikdy neznaly a ani nikdy znát nebudou!ST!!!
13.01.2011 12:12:00 | kofka
Moc ráda tě čtu a z mnoha důvodů, tím jedním z nich jsou jakési tiché zvonečky, které umíš rozeznít ...
12.01.2011 22:32:00 | Zefi
Je moc dobře drsňáku,
že jsi nám sem vrz' ňákú,
jejíž téměř každá skoka
skrývá vůni filozofa
a všechny pak vynikaj
čistou duší básníka.
12.01.2011 15:33:00 | Špáďa
Drsňáčku, mooooc hezký ... ta, který bylo věnování určený, musí bejt více než spokojená ....
krásně jsem se zhloupla na vlně Tvý poezie, děkuji ...
11.01.2011 22:18:00 | Bambulka
za tohle tě nominuju ve svojí osobní anketě na největšího básníka borce burácejícího bořícího brilantního božího brainstormingu, bravo!
11.01.2011 18:56:00 | Squat_the_world
jak vodopád
islandský
či Salto Angel
co pohltí
krásou,hloubkou mohutností..
ST
11.01.2011 18:37:00 | Mbonita
Svět byl stvořen
Tónem. Klíčem naděje
Linkami citu
na vánku libozvučné bouře
se nejen Vesmír zachvěje
a odloží kus štítu
pak položí se do své rozlohy
do tichých balad
do romancí
svou Nymfu nálady dá si na klín
na nohy
jemně / snad ve strachu, by neroztála /
se zaposlouchá…
V pohledech občas se k ní vrací
sledujíc její turmalín
co mezi ňadry zhmotňuje všeliké barvy světa
Navždy a poprvé
i s ohněm strachu
rozprostře křídla. A ve své touze létat
si rozkousne ret do krve
A Ona, jen uchvácena živoucností v nachu
se do něj také zadívá.
A odezírá tiché mluvení…napjatá jako tětiva…
Svět stvořen byl, v tom čase dechu zrychlení…
***
psáno bez úprav a spatra / jako všechno :-p
a mimochodem; je to s.k.v.o.s.t.n.é !!
11.01.2011 10:49:00 | šuměnka
Moc krásna!!!
Opravdu
Hazentlo - ty a skončit se psaním?
snad jen do příštího svítání,
nebo Vám zas zadám slova,
ať tvé dílka budu moci
literáci obdivovat :-)
11.01.2011 10:17:00 | Romana Šamanka Ladyloba
A toto jsi napsal bez úprav a z patra? Končím s psaním, protože to nemá cenu :)))
11.01.2011 10:10:00 | Hazentla