Chaos

Křičím,
volám Tvoje jméno
do zdí pokoje.
Jenom ticho, chlad a prázdno
ozvěnou mou je.
Neslyšíš,
snad slyšet nechceš
moje zoufalství.
V hlavě zbyli permoníci -
- Tvoje poselství
Hlučí
jeden přes druhého
už se nevyznám
v tom co chtějí.
Proč je ve své
vlastní hlavě mám..?!
Šestý smysl
prozkoumává svoje možnosti.
Zkouší spojit na dálku
naše dvě bytosti.
Netuším
jak ve své hlavě
vrátit všechno zpět.
Donutit už tělo,
aby přestalo se chvět.
Na jak dlouho
vzpomínky
zas ovládnou mou mysl..?
Kdy konečně pochopím,
že to všechno
nemá smysl..?
Tři roky
jak žádná doba.
Kdy se to už změní..?
Nebo pro mě pomoc
nikde opravdu už není..?
Nechci
skončit jako blázen,
i když se tak cítím,
musím NĚCO udělat
s tímhle svým marným žitím..!

Omluva
všem, kteří vidí
jinak tyhle věci.
Vyjádřit své pocity
snad můžu tady, přeci..