POD VÍČKY

 

POD  VÍČKY 

 

předčasné jaro na žižkově

 

otvírám balkónové dveře světu

kde vzal se v praze tak svěží vzduch?

přivírám oči

vnímám ty povědomé zvuky

ne to není praha

slyším chrchlající motor

to holič jeřábek

jede ulicí na manetu

je mi snad osm či deset let

spálený benzin z výfuku toho stroje

je nejhezčí vůně co znám

co já se jí schválně nadýchal

těch závodních věnců a diplomů

jež měli po domě

pro mne tajemný hrad

v kůlně orchestrión

skutečně pravý

i teď ho slyším hrát

 

 

mirek

jeho syn

nejlepší druh mých klukovských let

je stále naživu

/pod mými přivřenými víčky/

blbneme a spřádáme plány

skáčeme ze stromů

honíme pingpongové míčky

jarní vánky

nám hladí umouněné tváře

tam pod rochusem

ve skalách jsme loupežníky

co dnes zvládnu sotva krokem

tenkrát vždy v pokřiku a klusem

 

bišovka

se starou rozhlednou vévodící kraji

střeží naše vzlety i pády

edelštejn láká k rytířským výpravám

objevujeme mnohem víc

i tajemných žen vzrušující vnady

z fotek od mirkova táty

bez jeho vědomí z šuplíku vypůjčených

pak na kole k rybníku

kousek od polských kasáren

ač stále tam u nás

je to už zcela jiný kraj

konec či počátek slezských rovin

 

během dne proběháme

klidně půl světa

a řadu staletí

vinnetou čelenky nám splétá

pak z hladomorny tahat princeznu

nakonec v rákosí

stavět si z představ prám

na vlakem zploštělý hřebík

lovit štiku

bez počítačů stále jen v povětří

bez dozoru i beze strachu

desítky amerik objevíme denně

tisíce voňavých okamžiků

 

jen ještě chvíli mít víčka zavřená

jen ještě chviličku

než dozní ty zvuky zdáli

než ve štolách na příčné

ztratí se poslední ozvěna

jak zlatěnka

vyrýžovaná vzpomínkami

zbloudilými z prošlých dob v předjaří

pak znovu puštěná kamsi na dno

 

čaroděj čas se směje těm proměnám

 

holenku vrátit chtěl bys vše zpět?

to se ti víc než na pár chvil nezdaří

 

buď rád

že ti to vůbec dovolím

zpět můžeš stále hloub se vracet

tam pokladů ti přibývá

čím víc jich však je za tebou

tím méně už na cestě k cíli leží

 

i k nim tě ještě dovedu

zatím ti protékám mezi prsty

teď hybaj k povinnostem a bdění

 

buď rád že otevřeš ještě víčka

až sevřeš mě jednou pevně v ruce

 

                                pak dokážeš to stěží

 

 

Praha, 12.3.2014       

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=eXBdpUwIUYY