Trávu růst slyšet
Trávu růst slyšet
tváří ke kupovité oblačnosti
s nutkavou potřebou opustit tělo.
Tak zvolna – tiše
putoval mok
v mojí míše,
zatímco nebem plul veletok,
odstíny modři snadno pohlcovala šedá.
Duše ukrytá jindy v ulitě
opustila zdánlivé bezpečí chýše,
hluboké nádechy v závěsu následovaly ty mělké.
Už vím, co znamená trávu růst slyšet...
Naslouchám pokorně,
stal se ze mě vítaný posluchač
ležící nehnutě - tiše,
uprostřed stovek květů
okrových pampelišek...
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Krásná, přesně podle mého gusta. Někdy, když vyrazím na kole ven, beru si s sebou ručník a když po cestě narazím na nějakou louku, daleko od všech ruchů civilizace, dělám přesně to, o čem Ty píšeš - ležím a hledím do nebe, někdy chvíli i do sebe :) Je to prostě paráda, slyšet jen bzukot, zpěv ptáčků, cítit povívání větříku, šum stromů...
06.06.2014 17:14:43 | AndreaM
...Ta se mi líbí,je dle mého gusta,Kristiáne.....příroda inspiruje a
povznáší....Ji.
19.04.2014 20:28:13 | jitoush
Moc povedená obláčková...
19.04.2014 20:17:57 | maryshka
Pěkné:-)
...škoda, že už Písnička nepíše texty.
Její básně jsem si vždy vychutnával.
RM.
19.04.2014 17:33:01 | Robin Marnolli
Je mi po ní smutno...
Proto ji věnuji tento text.
Děkuji za účast Robine...
19.04.2014 17:35:23 | kudlankaW
...mě také.
Tvé verše čtu celkem pravidelně.
Mám tě na seznamu svých autorů a čtu tě rád, Martine.
Některé dílo mi sedne víc, jiné méně, nicméně...svůj osobitý styl nezapřeš a to je pěkný doplněk do skládanky autorů Literu, který svou tvorbou obohacuješ.
RM.
19.04.2014 21:40:50 | Robin Marnolli