ZÁVIST

To je opravdová radost, Zdenko, číst takový komentář... Nejen z něj, ale i z Tvých děl hovoří zkušenost povýšená na moudrost, která je ale laskavá a plná pochopení k druhým. Děkuju za zastavení i za tohle zamyšlení, které každého vnímavého čtenáře může jen obohatit :-)

09.07.2014 08:43:29 | Amonasr

Majrenko... Co je adekvátní téma? láska? smutek? obava? zklamání? naděje? VŠECKO - to je právo autora. Líbí - nelíbí? Mně líbí - mám k této tématice - jako jedné ze životních - blízko. Osobní založení, věk a životní zkušenost, reálnost či abstrakce, a další a další aspekty jsou právem AUTORA. Pochopení či nepochopení je právem čtenáře. Z toho vyplývá, že se nelze zlobit na čtenáře pro jeho nepochopení, ale nemusí to být autorova chyba, co je příčinou čtenářovy nekonsekvence... Bohužel není ani naznačeno, CO očekáváš od básně. Mocby mi to pomohlo v pochopení tvého distancování se...

06.07.2014 17:04:46 | aravara

já se ale nepohoršovala nad "adekvátností" díla... jak sám říkáš, je to čistě autorova věc. Neříkám, že je dílo špatné, dokonce se mi to snad i líbí.. jen v mých očích to není báseň. Je to pěkné "zamyšlení se", jen sepsáno pod sebe.. Autor básně mi nastínil svůj záměr, za češ jsem vděčná, ale zatím se můj pohled nezměnil. A co já vidím jako báseň? Inu hned v prvních verších či odstavci mně musí dostat do jiného rozpoložení. Musí mít určitý rytmus.. zde bych ovšem chtěla podotknout, že tím nemyslím, že se musí báseň nutně rýmovat. Aby se člověku báseň líbila, musí z ní vycítit nějaké vnitřní souznění, a to jak u básně líbivé, tak pochmurné.. vše je to ale tak individuální, že je zbytečné nad tím polemizovat. Jeden to cítí tak, druhý jinak. Kdyby se všem líbilo všechno, určitě by se později vypařila chuť cokoliv psát či dělat. Autor svou Závistí splnil, co od toho očekával. Vzbudil emoce, a tím se Závist stala dílem ;-)

15.07.2014 18:01:42 | Majrenka

To je celkem přijatelné vysvětlení. Jen bych ještě tknul, že každý se dostává do nálady jinými náměty... pro mne je tento naprosto přesně mířený. Proč? - protože mám život za sebou a mám k tomu filosofujícícmu pohledu blízko. Láska ať je sebekrásnější - a mám ji stále pasivně rád - ve mně už tak silné emoce nevyvolává.

15.07.2014 19:25:01 | aravara

Zbloudila jsem zpět k této básni a dobře jsem udělala, milý Aravaro. Dostalo se mi poeticko-literární lekce ve snadno rozpustné kostičce cukru. Moc děkuji, ráda jsem se tu zastavila!

07.07.2014 15:04:51 | Pamína

Proč by sis pod sebou kopala jámu? To by ani nebylo normální, aby se to líbilo všem - jeden ze zdejších mých oblíbených autorů by k tomu hned asi opět připojil jeho oblíbený tuším Šaldův výrok, že jen kurvy se musí líbit, nikoliv básně. Takže děkuju za Tvůj názor a konečně si aspoň trošku můžu připustit, že jsem možná napsal opravdu báseň :-)

05.07.2014 12:47:27 | Amonasr

no z mé zkušenosti, kdo nejde s proudem je vždy odsuzován, ale zároveň si myslím, že právě i negativní reakce (myslím ty slušné a konstruktivní, či k věci ;-) člověka obohatí a posunou... no asi tvé dílo oslovilo mnoho lidí, a navíc pozitivně, takže určitě má něco do sebe .. jen z mého pohledu to báseň není :-))

05.07.2014 12:58:19 | Majrenka

Naprosto s Tebou souhlasím (až na to, že to není báseň) a usmívám se na Tebe přátelsky - umím ocenit, že jdeš "proti proudu" a umíš vyjádřit vlastní názor přesně tím způsobem, jak píšeš – slušně a konstruktivně :-)

Já bych to sám možná ještě před pár lety za báseň nepovažoval. Dnes je ale myslím způsob psaní básnických textů tak rozvolněný, že lze za báseň prohlásit téměř cokoli... To vnímání se mění a třeba i sama se časem budeš posouvat k tomu volnějšímu způsobu přijímání textů za básnické... Ale nemusíš – já to fakt respektuju a doufám, že se nenajde nikdo ze zdejších komentátorů , kdo by Ti kvůli tomu „chtěl jít po krku“ :-D Dokonce jsem o tom i přesvědčený ;-)

05.07.2014 13:10:24 | Amonasr

Ahoj Aťane :-D Snad ještě větší radost, než z pochvaly, mám z toho, že Tě zase vidím, chlape! :-D Copak, kapela má dovolenou? ;-))

05.07.2014 09:16:16 | Amonasr

Amonasríku, tak já Ti to teda řeknu.Na světě jsi tady proto, že Tě stvořil Stvořitel,(alespoň podle mě, a mnoha jiných), a obdařil Tě pěkným psaním, a jistě i jinými dalšími přednostmi:-).

05.07.2014 16:25:23 | Jeněcovevzduchukrásného

Sice mi o podobná ujištění při psaní vůbec nešlo, ale hezky se to čte - díky :-) Teď se mi i mimoděk vybavilo ono slavné Werichovo: "Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je." A to se týká myslím nás všech do jednoho :-D

05.07.2014 16:32:26 | Amonasr

To je pravda, pro věřícího, možná i svatááá:-)Dnes mám rozverný den:-)

05.07.2014 16:38:35 | Jeněcovevzduchukrásného

;-)

05.07.2014 16:56:25 | Amonasr

Milá Pamíno, já to opět nepsal předem s nějakým záměrem, chtěl jsem stvořit něco absurdního a ono mi to samo kamsi doputovalo. Dokonce té pointě jsem se zprvu bránil, protože jsem se jí trošku sám zrecykloval (Zbytečná otázka), i když jinak, ale nakonec jsem podlehl, prostě mi to tam takto sedlo. A samotného mě překvapilo, jak ty komentáře tomu daly mnohem vážnější rozměr, než jsem si myslel, že by to mohlo mít – to pak otvírá oči a úhly pohledu i mně a jsem za to rád. Já mám vůbec nejraděj, když se mi texty „vymknou z rukou“ a žijí vlastním životem – možná to bude tím, že nemám děti a tak mi dělají radost ty básničky, které takto aspoň na chvilku „ožijí“. Díky za Tvé moudré postřehy, i když bych si je vychutnal i bez potlesku... ;-) Krásnou sobotu Ti přeju :-)

05.07.2014 09:14:51 | Amonasr

Třeba... ;-) A děkuju :-)

05.07.2014 00:05:59 | Amonasr

Děkuju, Jardo, od Tebe mi to jako vždy zdvíhá sebevědomí - ale jen tak, abych nepraskl, neboj... :-D Náhodou - přemýšlel jsem nad tím, čím to je, že mi teď nějakou dobu jdou nápady (to asi zase přejde), a víš na co jsem přišel? Že to čerpám hlavně tady z Literu - že se tu neuvěřitelně navzájem ovlivňujeme a lítá tu vzduchem tolik perel a perliček, že stačí jen trošku nasávat a člověk je pak může po svém tvarovat, navlékat, doplňovat... Autoři na Literu jsou úžasný inspirační zdroj :-D

04.07.2014 22:48:22 | Amonasr

Tomu rozumím - já jsem teď právě na spoodní úvrati (tedy aspoň doufám, že to bude ještě úvrať (:-D )

05.07.2014 09:36:11 | aravara

O tom nepochybuj ;-)

05.07.2014 12:27:32 | Amonasr

Konzervičky pozitivních skutků? Milá Ji, to jsi tedy trefila nádherně. Každá pěkná věc, kterou tu kdokoli má odvahu zveřejnit, je taková konzervička, kdykoliv si ji můžeme načít a dočerpat sílu...

05.07.2014 08:18:59 | Pamína

K tomu Jitko nemám co dodat, snad jen to, že k Tobě si půjdu pro útěchu, až už nebudu vědět, kudy kam :-D Vyjádřila jsi to naprosto plasticky a k tomu ještě krásně poeticky – nikdo by se asi neměl brát smrtelně vážně a když se dokáže povznést k takovému nadhledu, jako to umíš Ty, je ten náš svět vezdejší hnedle příjemnější a bezva žitelný... :-D

04.07.2014 22:39:55 | Amonasr

.....ale že takto reaguji je vlastně Tvoje zásluha...Ty vždy něco
"vyprovokuješ" svými dílky...../úsměv/.A ten nadhled a odstup mně někdy
chybí.....taky sem tam ukápne slza nebo cítím ne zrovna kladné emoce,
těch výzev k posouvání se k bodu rovnováhy je ještě spousta,ale pro
útěchu v krizi si klidně přijď,třeba i já se přihlásím...../úsměv/.
I dobře a zevnitř napsané dílko je povzbuzením nebo humor.Tak ať se nezapomeneme vydatně smát a dělat si legraci,i ze sebe.....Ji.

04.07.2014 22:59:22 | jitoush

Tak jo, dík - to platí navzájem, samozřejmě :-D A jen mi potvrzuješ, že člověk dokáže líp poradit těm druhým s tím správným nadhledem, než sám sobě... ;-)) A o té vzájemné inspiraci už jsem psal výš aravarovi - já ji taky zhusta čerpán od jiných zde, včetně Tebe... Ale ne tak, že bych v tom listoval - ono se to někde ukládá v podvědomí a nevědomí a pak ty střípky samy odkudsi v pravou chvíli vyskakují. A pozoruju to i u jiných, že určité odrazy přeskakují mezi texty (a zřejmě i nevědomě) navzájem, je to strašně zajímavé... :-)

04.07.2014 23:06:19 | Amonasr

....máš pravdu...je to tu inspirativní....pestré....a je to dobře....
Krásný víkend přeji....Ji.

04.07.2014 23:10:46 | jitoush

Taky Ti přeju pěkný víkend - sbírej pozitivní energii, ať je jí tu ještě víc... :-D

04.07.2014 23:13:11 | Amonasr

A víš, že s Tebou souhlasím...? Ptaní se po smyslu života má asi význam spíš pro každého z nás jednotlivě, pokud hledáme sami pro sebe nějaká hodnotová kritéria. A neuhýbavý pohled do zrcadla považuju možná opravdu za to nejdůležitější kritérium, stejně jako zřejmě Ty a spousta jiných. Do zrcadla se za nás nikdo nepodívá, to můžeme jen my sami. Nesouhlasím akorát ohledně věku – jediné, na co jsem ve svých letech už přišel je, že věk s tím nemá absolutně nic společného a mladí by měli do toho kecat naopak mnohem víc, protože zpravidla dokáží věci ještě vidět a pojmenovat tak, jak jsou. To my starší jim už dokážeme dávat tolik kamuflážních přezdívek, že kolikrát ani sami nevíme, jak to původní jméno ve skutečnosti zní. Obrovský omyl a neřest nás starších je, že se domníváme, že už skoro všemu rozumíme a mladí nám to někdy ve své nezkušenosti bohužel zbaští :-D

04.07.2014 22:38:52 | Amonasr

Tak takový názor mě těší :) Mně furt všichni říkají, že co můžu ve svých letech vědět a ať počkám za dvacet let :) Tak jsem ráda, že má někdo jiný názor.

05.07.2014 07:49:45 | iluzionistka

Milá Il, už jsem tady onu básničku dvanáctileté panenky Markéty Procházkouvé kdesi uvedla, ale pro Tebe ještě jednou:
Všichni si myslí, když jsem malá, že mám jen malou bolest, že mám jen malinkou lásku a už vůbec žádnou pravdu.

To pro Tvé uklidnění. My nejsme moudří, že máme nalítáno, vy nejste nerozumní, že vám je dvacet, Amonasr má pravdu, věk není žádná zásluha přece.

05.07.2014 08:22:39 | Pamína

Ta básnička je perfektní, asi přemýšlivá holčička. A má pravdu. Díky za ní Pamíno :)

05.07.2014 19:49:24 | iluzionistka

Ano, ta básnička je nejlepší důkaz, že zrnka moudrosti se mohou zatřpytit klidně ve dvanácti :-) Ještě to ale možná trošku raději vyvážím. I já samozřejmě znám mladé, kteří sotva se něco našprtají, už jsou chytří jak rádio a chtějí každého poučovat. Jeden takový je notoricky známý i na Literu a všichni víme, jak směšně a hloupě to působí. Tuším že Isabella tu podobné typy výstižně nazvala „okřikovači“ a ti můžou být mladí i staří. Myslím si, že kupředu svět obecně posouvá, když se nezatížené myšlení mladých střetává ve vzájemné interakci se zkušeností (poznatky) starších a obě strany, pokud nejsou zapouzdřené ve vlastních představách a jsou kriticky otevřené i jiným pohledům, to může jen obohatit.

05.07.2014 09:13:53 | Amonasr

:-D Když já nejsem normální, promiň... ;-)) Možná by si na mně taky zgustl Freud, podobně jak to dnes píše Jort... :-D Krásný víkend Ti přeju :-)

04.07.2014 18:34:59 | Amonasr

kdo z nás normální je? To mi připomělo toho mýho psychiatra co ordinuje s tím svým obrovským psem,snad to nečte...jinak moc zdravím Prahu a jasně že všechny pražské kocoury k tomu:-))

04.07.2014 18:44:31 | střelkyně1

:-D Ještě jsem nepotkal psychiatra, který by byl normální... Ale nevím, jestli si to o sobě náhodou nemyslí, nemám s žádným tak blízký vztah, abych se mohl zeptat... ;-)) Zdravíme všechny ostravské kočky! :-))

04.07.2014 22:36:42 | Amonasr

mňau a dobrou:))

04.07.2014 22:49:08 | střelkyně1

Díky Radko – to se mi to pak píše... :-) A platí to vzájemně, však víš ;-)

04.07.2014 17:31:34 | Amonasr

Mně se líbí i Tvůj (nejen zde) filosofický přístup :-) Člověk napíše takovou „blbost“ a ono se v tom dá pěkně „rochňat“, když se chce, viď? :-D Přiznám se, že nemám jasno v tom, jestli je lepší žít přítomným okamžikem a bez zbytečného ptaní anebo si klást různé otázky. Na jednu stranu takovým lidem (a nikterak to neodsuzuju) závidím, že jsou každou chvíli šťastní (a vzápětí zase nešťastní – ale to už jim nezávidím), kdežto já se svými otázkami, které mi nedají ani chvilku pokoj, možná ani nevím, jak takový okamžik skutečného, žádnými zbytečnými obavami nezkaleného, štěstí (ale možná i naplno tragicky prožitého pocitu neštěstí) vypadá. Jsem možná ochuzen o tu nejhlubší rovinu emocí, oni ale zase o jiné dimenze žití, po kterých ale ani netouží, takže je to ani nemusí mrzet. A samozřejmě nejsou žádní já (my) a oni – jsme všichni asi do té či oné míry jen něco mezi oběma póly, každý trošku někde jinde. A Tvůj návrh odpovědi není špatný ani pro mě – abych řekl pravdu, vnímám smrt spíš jako cíl života (nikoliv jeho smysl) a z tohoto pohledu mě ani nějak neděsí (zatím). Tak uvidíme ;-) Jinak jsem i v těchto otázkách tolerantní a myslím si, že každý má právo na svou vlastní volbu i na změnu té volby, kdykoliv ji uzná pro sebe za vhodnou... :-)

04.07.2014 12:55:35 | Amonasr

Děkuji za názor, už se nebudu v tom vůbec "rochňat". :O)))

05.07.2014 21:39:35 | ardzuna

:-D To mě mrzí. Ale jinde doufám zase jo ;-))

05.07.2014 23:37:41 | Amonasr

Říct na to jen, žes mi takovým komentářem udělala radost, by bylo málo, milá Hříšnice. A teď se opravdu i červenám... Díky a hezký den! :-)

04.07.2014 10:35:49 | Amonasr

No jo - básnířky jsou kreativní :-D ;-)

04.07.2014 10:03:29 | Amonasr

směju se,někdy nelze říci nic jiného..absurdnost otázek a někdy i drzá vlezlost dotazujícího se,má své hranice

04.07.2014 10:04:48 | básněnka

Však já se taky směju - o nic jiného mi tu ani nešlo, než o úsměvy :-D Pokud jde o ty Tebou zmiňované otázky – trapné, nepatřičné, jízlivé, provokativní, uštěpačné atd., snažím se na ně spíš neodpovídat, ale někdy se člověk neubrání... :-D

04.07.2014 10:13:44 | Amonasr

:-) protože bagr:-)

04.07.2014 10:14:52 | básněnka

:-D)))

04.07.2014 10:15:32 | Amonasr