Údolí zamčených vzpomínek
Údolí zamčených vzpomínek
Chvějící se rukou
setřel prach minulosti
z rámečku fotky
s osahanými rohy
dojmul ho obraz chlapce
na houpacím koni
v nemocné
stagnující paměti
zkoušel zařadit tu tvář...
v slzavém údolí
zamčených vzpomínek
matně se domníval
jako by ho znal...
zavrtěl hlavou
a pokrčil rameny
sám sebe nepoznal...
Komentáře (38)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Ano, zapomínat na své dětské sny je jako ztratit kus života, nebo celý život sám...
Dobře napsáno, líbí se mi, děkuji, že jsem si mohla přečíst :-)
23.05.2015 07:31:30 | Helen Zaurak
Připomnělo mi to film Imaginaerum od kapely Nightwish.... Líbí se mi
05.05.2015 16:43:12 | Necromortis
ty bláho, při poslední větě po mně přejel mráz.. připomnělo mi to.. no.. pár příběhů, které osobně znám.. nádherná věc.. ;)
31.03.2015 21:43:52 | Amelie M.
je to mrazivý...stává se to a v mém okolí(v nemocnici) dost často ,že se někteří lidé nepoznávají a jsou mimo svoje já....
děkuji Ti Amelie
31.03.2015 21:50:00 | Nikita44
Opět skvěle napsané, taky mě až zamrazilo, jak často nepoznáme sebe sami a přitom je to tak podstatné
31.03.2015 20:55:16 | Akrij8
Skvělé.. jen můj postřeh - ten poslední řádek mi přišel zbytečný.. ;)
31.03.2015 20:34:11 | Joe Vai
kdyby tam nebyl ten konec by nevyzněl tak jak měl....:-)
děkuji Ti
31.03.2015 20:52:25 | Nikita44
Já mám ten dojem, že co bylo třeba, bylo řečeno "mezi řádky" a když je to takhle po lopatě tak to trochu degraduje.. :)
31.03.2015 21:04:27 | Joe Vai
určitě, je to Tvůj postřeh a já jsem ráda, že jsi mi to napsal, hodnocení jsou o názorech a já ho akceptuji a třeba se mi to bude hodit někdy příště ..:-))Ď
31.03.2015 21:38:36 | Nikita44
výborné! jen jsem si ji zkopíroval (bez dovolení :-D), dal do wordu, a sjednotil velikost písmen - pořád výborné! dělají to ta slova, různá velikost mi připadá nedůležitá, až zbytečná. :-)
31.03.2015 15:40:42 | hledač
tak to s tebou souhlasím ta velikost zrovna u této nebyla důležitá, ale obsah nepoškodila..:-))
děkuji moc
31.03.2015 17:14:13 | Nikita44
Úžasná báseň ze které až zamrazí. Prostě dokonalost sama. Skvěle promyšlené, super podané.
30.03.2015 22:22:51 | Michaeles
Nikito - s mrazivým obdivem jsem přečet Tvou existenciální symfonii.. mám radost, že takhle dokážeš bez zbytečného kvazipatosu či vemlouvavosti podat pádnou výpověď o sebe-odcicení..jsem moc rád, že jsi tu s námi literními modřenci*
ST :-DDD
ČAU :-))
30.03.2015 22:12:21 | Frr
Moc děkuji Frr,za tento komentář mohu do básnického světa poslat zprávu, že i já jsem moc ráda mezi Vámi:-))celým svým srdíčkem
30.03.2015 22:20:11 | Nikita44
...smutná,odzbrojující pravda...až to tam někde uvnitř zastudí.....
Saháš do hlubin a to se mi líbí.Někdy život hodně ztěžkne.....Ji.
30.03.2015 22:00:16 | jitoush
líbí se mi Jí jak do těch mých slov někdy až dost vidíš..:-)je skvělý číst Tvoje komentáře
děkuji Ti!!
30.03.2015 22:04:40 | Nikita44
...děkuji...možná se občas na svých vlnách bytí dostáváme do krátkých,
o to pronikavějších uzlových bodů,kde se to protíná...možná...a tak
pak člověk i něco vytuší....Prostě je mi Tvá poezie těmi hlubinami blízká.
Umíš ledacos vyjádřit,je to pro mě inspirativní....Ji.
30.03.2015 22:09:09 | jitoush
Ještě jednou děkuji Ji, do jednoho komentáře jsem Ti napsala, že ráda si Tě čtu a tak to je...:-)) možná je naše bytí opravdu ve fázi prolínání a nejlepší na tom je ,že když člověk umí vyjádřit nebo zaměřit přesně slovem svoje pocity a druhému se to líbí je to zrcadlový odraz štěstí:-)prostě je to fajn..
30.03.2015 23:37:51 | Nikita44
Píšeš skvěle☆★☆.
30.03.2015 21:54:31 | Malá mořská víla
já Ti mnohokrát děkuji Vílo, ale za to může moje Múza nějak mi nakládá....:-))
30.03.2015 21:57:19 | Nikita44