Okamžik

Čekalas na něj
tolik nekonečných chvil,
pokaždé Ti po něm
kraťoučký sen zbyl.

Doufalas tiše,
že nastane zas
splnění tužeb
a přání čas.

Přešly už dny,
týdny i měsíce,
najednou přichází -
- nabízí Ti více.

Však místo štěstí
jen rozpaky pocítíš,
neznáš svou odpověď,
netušíš jestli sníš.

Rozum pak pracuje
na plné obrátky -
- chceš kvůli chvíli
zas život mít na splátky..?

Snad ani nevnímáš,
jak říkáš mu vesele -
- jsem sice tu,
ale jsme jenom přátelé.

Okamžik odletí
jak sfouklá peříčka,
je pryč část prokletí -
- jen ne bolest srdíčka.

Mohlas mít všechno
zas nemáš nic,
však pyšná jsi na to,
cos dokázala říct.

Nevíš, je-li dobře
či špatně snad,
žes přetrhla tu chvíli,
kdy mohla sis vše brát.

Jenom někde uvnitř
Tě cosi začne hřát -
- ač bolest zůstává,
máš víc síly se s ní rvát..!