SLOVA

SLOVA

střela

železná holubice
polyká zatmění slunce

okno

prostor mezi střepy
svázaný okvětními lístky nebe

opona

shrbené moře do vln
co za obzor nezapadá

jaro

bláznivá malířská paleta
rozházená z drobků duhy

hrob

mělká řeka
plná unavených omšelých vraků

chodba

kus ženské duše
pod mohutným stromem snů

náruč

houf sněženek
sčesaných větrem do slabin jara

víra

paprsky životadárného slunce
schované za mrakem

zármutek

pláž posetá slzami hvězdy
co v odliv bolesti se promění

početí

zhmotněná láska
v něco dokonalejšího............než jsme ty a já