mořská nemoc
mořská nemoc
do této noci
položila jsem hvězdu
ale její tělo
ještě leželo na písku;
tak ptala jsem se do věčnosti
zda moje kosti
oplatí stejnou věrnost zemi
až rybář měsíc
převlečený; za krysaře
nabídne mi
všechno své stříbro
pod hladinou moře
.
k sobě se vracím
když padám s nocí
jedno tělo; zarážím se o stín
zda je vlastní; můžu jen šeptat hvězdám
co se mi zdá ti odevzdám
když nahlížím
pod tvojí hladinu
kterou nosím v srdci
pak do bílého dne
se moje přání propadne
jak do nemoci
tak ve mně dýchá ticho
čekajíc na svůj příchod
samo sebe zaklíná
a sama sebe vrací
..
má odražená hladina
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Moc krásná Vojtěško:-) "ST"
~~~~~~~~~~~~~~~~
Než klidný odraz zahlédneš na své hladině,
nejedno zachvění jej roztrhne.
Než....bude úplně klidným
a očím i duši znít příjemně. ;-)
11.05.2020 20:17:52 | jenommarie
tišení
od stromů náhle vepsané do jitra
nehybní psi;
bílý prach jejich kostí
napadal skrz brány do větru
a stigmata mých řek
sivé; do krajnosti
na srdcích zvonů _ opustily břeh
11.05.2020 15:17:37 | vojtěška
Nenápadná báseň, jednoduchost na mistrovské úrovni. Má zvláštní rozměr, který vstoupí zrcadlením. Tou poslední strofou mi připomíná Zaříkávání živých od Šiktance. Zbývá dohrát dlouhé ticho.
11.05.2020 11:48:29 | MLADÝ BÁSNÍK
to napětí mezi bodem do něhož je zapuštěn básníkův kořen a bodem k němuž vyhlížejí jeho oči.. pavel kolmačka
11.05.2020 09:00:59 | vojtěška