letos, jsi němý
jako dům
léto se ti sype ze spár
podkroví
ticha --
lávka přes ryby
a strouha dávno
vyždímaná
v plavkách
jsem řeka;
staré světlo mi padá z vlásečnic
až smíš říct podzim
po všech letech
i těch ztracených, co zrcadlím
v zimničním hledání ústí
místa mezi kameny
v srdci
nikoho
Pekná přebíraná rýže Vojtěško.
V zemi nikoho..je tam spousty zajímavých. *ST ;-)
28.08.2020 23:03:03 | jenommarie
Beru si tyhle verše skromně pod kůži, dnes jsem se viděl celý, zrcadlo je živý. A vnímám Celana, jak vstává ze suti. Díky, M.
28.08.2020 23:01:42 | MLADÝ BÁSNÍK