Někdy jsem slabá,
že neutáhnu svět,
lví zuby v kleci za maringotkou s klauny,
dřou holý pupek, že principál je tajný
a snovou gáží by byla výpověď.
Ani sto opic
a jedna není s to
sesbírat kůže z lan po opičích drahách,
komu to vadí - dneska je v módě nahá,
finální mini v cirkusu nejistot.
Zkouším se vymknout
z udidel, střapců, uzd,
necítit z boků tah fantómových koní,
jednou to vzdám, pak opřu se já do nich,
zjizvená trojka. Někdy je síla srůst.
tajuplné jsou cesty pocitů a vnímání
buď ráda když ucítíš
příjemný větřík na skráni
...dynamicky dobře napsané...prožij si hezký den
Ty tajemná lawenderr, m
12.10.2023 02:16:44 | mapato
Někdy je síla srůst a nahlížet se. Krásná, milá Lawenderr
08.05.2022 21:16:16 | Akrij8
Děkuju, Akrijku, že to taky cítíš :) každá jizva něco přináší, kus člověka, co tu předtím nebyl. A něco bere ... ale po tom už co mi? :)
09.05.2022 08:29:43 | lawenderr
...jak si tady tak srůstám říkám si, že ani těch sto opic už mě nezastaví! :) krásně se vymykáš*
02.05.2022 08:41:12 | Sonador
díky, sonador, opice v hlavě, no :) já je úplně zastavit neumím - ale učím je způsobné kotouly :D a pak maj chvíli na srůstání a já pokoj. Fajn být v běhu, drž vítr :)
04.05.2022 08:14:13 | lawenderr