Ústa mám plná tišiny
ruce od hlíny
hnětou vláčný břeh večera
zas ustrnu uprostřed mlčení
usínat budu zaklíněná
v kříži tvých zad
Vnímám nádherné ticho, s kterým splyneme, když slyšíme zpěv prázdnoty...
Krásná báseň...
16.01.2024 18:52:40 | RadekČ
Taky to tak dělám, ustrnu uprostřed mlčení, je moc hezký, bez patosu.
27.06.2023 21:03:50 | Philogyny
...Vždyť v tišině je "slyšno"nejvíc......Tvé jemné rozmlouvání v zádech Lásky....Ji./úsměv/......je moc fajn,že jsem Tě zasejc "zahlédla"...
26.04.2023 14:39:56 | jitoush
Ráda se sem vracím :). Jen toho času, kdyby bylo víc :).
Díky Ti...Tvá slova pokaždé pohladí :)!
26.04.2023 15:34:25 | ukrytá v máku
Velmi se mi líbí, byť působí na mne trochu posmutněle...
23.04.2023 09:46:34 | Helen Mum
Je to jen okamžik...kdy se prohloubí ticho...
Děkuji Ti za milý otisk :)!
23.04.2023 17:53:42 | ukrytá v máku
Hnětu slova i tebe, tak jako těsto, zvláštní krásná představa pro usínání...
22.04.2023 19:56:19 | básněnka