sluncem

 

 

 

 

        Když se dávám

        občerstvíš, jako jaro sluncem

        a stébly mezi prsty hladíš

        - zpíváš mi, a já vrůstám...

        motýlku na tváři neboj se, zůstaň

        písní o životě v kořenech zalévám

        chtěné, hluboko v kyprosti /neříkej, že ne/

        probouzím, procitám ke světlu ženu

        podobně jako Muž miluje Ženu

        když dává se s jarem

        a Sluncem vstoupí ti v duši

        Živote zastav se...

        na chvíli, děsně mi slušíš.

 

 

 

 

       

           Piers Atkinson