Anotace: před chvílí mi došlo, že tahle drobnička navazuje na tuhle báseň https://www.liter.cz/basne-ostatni-921131-cist ty pomněnky jsem fotila ten den...
Skryju všechnu svou lásku
do básní o kráse
abych neplašila křehkost
co nás sytí, obejmu
v modravou náruč snění
a zavoním tiše... pomněnkám.
Sonador
Při čtení Tvé básně jsem si vzpomněl, že když jsem byl mladší, často jsem míval jedno vidění.
Vídával jsem sám sebe, jak si ze své hrudi vyjímám své vlastní srdce jako metaforu na srdce duchovní a na své dlani ho nabízím nejvyššímu Já se slovy:
"... prosím, vezmi si mé srdce, nemám již nic, co bych Ti mohl nabídnout; Hle, leží mi v dlani a ještě tepe. Odevzdávám se Ti Lásko. Dnes, v předvečer své smrti se Ti odevzdávám a opět se rodím do Tvé Věčné Slávy v Tvém Svatém mlčení."
Dnes Tě ověnčím girlandou vonných květů a každé mé slovo se stane oslavou Tvé velikosti a vznešené Krásy.
.....L
.....Á
LÁSKA
.....K
.....A
Pomněnka mi připomíná to, abych nikdy nezapomněl na to, co je Věčné.
01.04.2025 19:10:22 | malé srdce
To, co je nejvíc, prostě trvá a pomněnky to připomínají, ač není třeba...
01.04.2025 16:56:26 | Jan Kacíř