Anotace: ..
dva póly co navzájem
bez lásky se pojí
jen zády k sobě přitahují
a pokud tváře proti sobě dají
pak se znají
mračí a jako na smrt
odpuzují
spolu však pevně obejmou
a drží víc než sami
až skoro nečekaně
nad krajinou
unesou
a jejich píseň kovový pláč tichý
vzdechy v soubojích
tření s nenávistí spjaté
někdy zlaté
skryté v kamenech
spí
dotkni se ruky mé
splyneme
spolu k severu se natočíme
a nebo k jihu tam se políbíme
a žádná síla co se najde kolem
nepohne
( tvé feritové srdce
neodolám
v té hře snad navždy splynu
odpuzován přitahován
vůní neodymu )
Přesně tak... kdyby se protiklady nepřitahovaly, tak si neškrtnu :)
ST pěkně jsi to sesumíroval, mňam
21.09.2012 09:45:45 | Aťan
Říkal jsem si že už je načase napsat něco bez těch problematických lidských vztahů ,no skoro.. :)
21.09.2012 09:51:03 | poeta
Kdo umi, je poetou.
21.09.2012 01:30:15 | CCGREE
A já si říkám co že mě takhle nad ránem přepadla skytavka :)) tak děkujeme za návštěvu pane kolego :)))
21.09.2012 02:57:34 | poeta