Vojáčkový chlapeček

Maličký chlapeček si s autíčkem hrál.
Zlo a nenávist jen z pohádek znal.
Maličký chlapeček se vojáčkem stal.
Pušku měl v rukou, moc se jí bál.

Přes hrud táhl mu nábojů pás.
Stál tam v poli, hlas se mu třás.
Hleděl k nebi a hejno divných ptáků,
zpívalo tklivou písen až do soumraku.

Bojoval za zemi, bojoval za ni.
Bojoval za sebe, srmrt měla ho v dlani.
Sklíčené svědomí chvěje se, úpí,
pro tolik mrtvých, rmoutí se, trpí.

Proklínal strany i hlavy států,
proklínal hranice z ostnatých drátů.
proklínal přátele, kteří dali mu sbohem,
kteří dřív zemřeli, rouhal se bohem.

Prázdné oči a na tváři jizva,
stal se hrdinou, však kdo mu to přizná.
V masovém hrobě s muži bezejména,
žádné vzpomínáme ani kříž, leží si mezi svejma.