Smutek
Smutek
Se v mojí duši usídlil
Jsem šťastný už jen v náručí prostitutek
Jen těch pár krutě zaplacených chvil
Řeknete láska ale pro mě není
Mé osamění hluboké je jako oceán
Pryč už jsou chvilky milostného snění
Má duše černější je nežli hejno vran
Já nikdy neříkal jsem lásky slova
Ani těm jež jsem vážně miloval
Neřku-li abych jako Casanova
Ta slova na potkání lhal
Já pro lásku se vážně nenarodil
Jen jednou jedné řek jsem: Mám tě rád!
Jenže jak kámen do vody bych hodil
Tak marné zbytečné je milovat
A tak se permanentní smutek
Mohl v mé duši usídlit
A ani náruč všech těch prostitutek
Ho nedokáže rozptýlit
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Smutek, co k tobě zavítal,
ten jenom ty sám pošleš dál...
stačí s ním promluvit, nechat ho vypovídat...
a pak jen vnímat, jak začíná svítat...
A já ti k tomu povídání
upeču bábovku... máš na stole prostírání?
:o)
02.11.2005 11:59:00 | Cecilka
Jen nech bejt...Jak vidím červený lucerničky, mám hned lepčí náladu, páč když vidím /ne tedy vždy - ale většinou/ ty "krásky", pak se opradvu nasměju :)
02.11.2005 10:15:00 | JirkaS
Je náruč lehké děvy propastí bezednou
a slovo -láska-nezazní tu ani omylem
tak zkus z té hloubky své oči pozvednout
a staň ptákem,květinou či motýlem
a v teplých paprscích rozpustit smutek nech
ta čerň pak vybledne,až přijde nový den,
vydej se nahoru, pěšky a po schodech
a o lásku zavadíš už prvním pohledem...
02.11.2005 09:21:00 | Branwen1
..ta slova lásky nejsou NIKDY zbytečná..
maj´sílu skály..když letí vyřčená!!
..ta slova lásky jsou ten největší dar..
maj´sílu štěstí..bez nic je člověk cár!!
02.11.2005 09:10:00 | šuměnka