Zkažený smutek

Zase jednou smutek, navštívil můj dům
já chtěl aby utek a zůstal jenom snům

Co mé srdce rádo, ví jen moje duše
řítí se sem stádo, snad mne nepokouše

Má černá mysli, už dost, prosím o pomoc
nechci sobě lži jen tlouct, leč odvrhnout mysli noc

To jediné přání, může se zdáti pošetilé
Snad bude k dostání pro mé srdce zraněné

Myslím si, že i smutek se může smát
sednu si, za břicho se začnu popadat

I ty jedna duše, ty víš co mám rád
to radost mě kouše, chci si opět hrát

Vždyť pravil jednou moudrý muž, jeho jméno nevím už
i když ti bude nejhůř, usměj se a nekuř.