Mnohdy jsme podobní toulavým psům
taky nikým nechtění
bez domova
a přežívající ze dne na den
a proto chodím podél stěn
a pasivně kouřím
to se tak někdy stává
že vydechneš
kouř
a on se ti rozplyne před očima
to se tak někdy stává
že vydechneš
a všechno se ti rozplyne před očima
že
potkáš toulavého psa
a připadáte si
naprosto stejní
...
Jo, jo, život.
Člověk si musí říkat, že zítra to Slunce zase vyjde.
Smutné a dojímavé...
30.01.2015 19:21:36 | Nespavec
Dobrý postřeh... i když: ten pes to doST možná takhle nevnímá. Spíš čeká, že mu hodíš něco k žrádlu...
29.01.2015 16:20:20 | aravara
Nejsem znalkyní psí duše, takže máš nejspíš pravdu... A děkuju, Jardo.
29.01.2015 18:52:41 | Elisa K.
to se du kouknout...uff je to dobrý vypadám jako rotwík...už jsem myslel že jsem podobnej čivavě...
29.01.2015 11:02:43 | enigman
Ach jo, Enigmane... Dospělý chlap podobný čivavě, děkuju, fakt jsem se nasmála...
29.01.2015 18:51:23 | Elisa K.
myslím, že tak jsme se občas cítili všichni...
28.01.2015 22:40:14 | zelená víla
Je fajn, když se čtenář v textu najde... A koneckonců, na to "všichni" odkazuje začátek té básně... Děkuju, zelená vílo.
28.01.2015 22:46:19 | Elisa K.
asi ano, jen jsem to brala já tak, že se tak cítíme občas všichni kdykoli... v určité společnosti nebo v závanu určitého smutku... a ono to není na škodu...
28.01.2015 22:52:31 | zelená víla