autoportrét: mapato
BÁSNÍKOVA SMUTNÁ KOŠILE
vím
ty nekrásnější básně
smutek přináší
je citlivý a zadumaný
nestojí o šperky
jen slzami se krášlí
těžko rozveselí ho
třeba rozpustilé veverky
nevšímá si
veselých dětských mašlí
jen básníkovo pero
mohlo by smutku
ukázat jeho konec
pero však píše dál
se svižností vrbového proutku
je tolik utrpení na této zemi
mnohý by jenom bral
a tak dál píše pero urputile
v přítmí básníkova koutku
neskončí dřív
než přinejmenším propocená
zcela bude
básníkova smutná košile
(kéž by aspoň vína kapek pár
našel ve sklepení
v jednom z těch zaprášených soudků...)
moc mi lichotíš, malé srdce, děkuju moc, ještě jsi neviděl tu druhou polovinu obličeje...mám to z jedné bitky v posteii, něco se mi zdálo v tomto směru...měj se, vm
02.03.2025 10:10:40 | mapato
Krásné Mistře Básníku...
Roky šlechtí Tvou tvář, ve které vidím moudrou duši.
V minulém životě jsi musel být šlechetným Rytířem...
26.02.2025 23:56:32 | malé srdce
V prvé chvíli jsem šmátral po klávesnici (a to neopustil jsem knajpu!) že jsi na notbukiči skajpu :-) Hm, když báseňka v košily, je propocený každý útek? To tkáč smutku dobře ví proutku vrby nepoví.*
26.02.2025 21:46:00 | šerý
Smutek nestojí o šperky a krášlí slzami - tak to je úžasný vyjádření... tomuhle tleskám, i když smutek zaháním, i za cenu toho, že spolu s ním...zmizí i pár rýmů:-)
Moc pěkná báseň, super "košile", mňam postava v ní... ještě víc mňam je však duše v tý postavě... a srdce, srdce máš do vroucna, básníku:-)**
26.02.2025 16:31:37 | cappuccinogirl
dky, capučínko milá, s Tebou budu jestě domejšl?ivej, což tedy určitě nejsem, jak některé jazyky škodolibě tvrdí...pa, vm
02.03.2025 09:47:05 | mapato