Babičce
Babičce
Anotace: Mojí milované babičce, která nás bohužel na svátek všech zemřelých navždy opustila...
vzpomínám na Tvé rozzářené tváře,
na to, jak sis psala do diáře
své poznámky.
V srdci mám pocit prázdnoty,
vzpomínám na Tvoje třešňové kompoty,
na nás a naše trampoty,
když jsem byla malá.
Na naše prázdniny na Lužnici,
na Tvoje strašení Polednicí,
na to, jak jsem ti psala pohlednici
z tábora.
Vzpomínám často.
Na Tebe!
Proč musela jsi do nebe?
Doufám, že máš se fajn tam nahoře,
snad s panem Havlem nejste na nože.
A s panem Masarykem dáváš si skleničku
tam nahoře v širém modrém nebíčku.
Mám Tě ráda, babičko!
Komentáře (20)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Smutné ale dobře napsané
19.10.2014 15:19:56 | Lioness
Díky moc!
19.10.2014 15:25:22 | Mademoiselle Drea
Já děkuji za něžné vzpomínání na babičku, nedávno mi taky umřela..ale nemám na co vzpomínat protože měla svůj život a nikdy o vnoučata nestála. Vždycky jsem si přála mít babičku jakou popisuješ. Smrt je smutná ale dává pocítit hodnotu člověka. A věřím že babička pro Tebe moc znamenala. Buď ráda, žes takovou měla...
19.10.2014 15:27:49 | Lioness
Jsem ráda. Ale nezasloužila si zemřít takhle... Ještě tu klidně mohla být. Bohužel. Osud.
19.10.2014 15:33:29 | Mademoiselle Drea
Řekl bych, že se mi to líbilo, ale je to takové pro tuto příležitost nevhodné.
27.09.2012 19:08:15 | lexus
Jsem Ti chtěla dát ještě jednou body a i za babičku, má mi také už odešla a je po ní strašně smutno, ale koukám, že už Tě mám přečtenou:).
08.04.2012 09:33:36 | CULIKATÁ
Tyto "osobní" básně většinou nedopadnou dobře, ...a přiznám se, že jsem čtení s tímto titulkem odkládal. Ale jsem příjemně překvapený, že se tohle bolestné osobní téma dá napsat i dobře.
ST
22.02.2012 20:58:03 | Aťan
ztráta vždy bolí
i když to nemusí být na bitevním poli
když na ně myslíme oni to ví
však možná vedle tebe tkví ... kdo to ví
Pěkná smuteční ze srdce.
22.02.2012 17:47:32 | Danger
Děkuji! :)
Pravdou je zajisté, že každý musí odejít,
nám pak už nezbývá nic jiného než vzpomínat a snít...
22.02.2012 18:05:30 | Mademoiselle Drea