korupce

bavím se o korupci našeho vztahu
já byla čestná
tam na tvém prahu
než první
k tobě vedl krok

jenže ty lákavé
pozvolné dary
pár cetek za můj smích
i ty cenné když jsem poodkryla
z tajů svých

zdobíš mi klícku
proč nevnímám tu změnu
lano se stále zkracuje
a východ
cesta k němu
mizí

zavalena pod nánosy slibů
domácích mazlíčků
písků mořských
těch co paty hřejou
dopadem slunečních odlesků


pod vahou šatní tyče
slabá v kolenou
ohýbám
páteř do tvaru houslového klíče
přitom tak málo stačí
opřít se o svou
duši zlomenou

a odolat nejnižšímu chtíči