Odchází,aby se vrátila
Odchází,aby se vrátila
Okorává tělo,stárne
drolí se omítka v dešti střel,
lehce opadává.
Do prasklin život zatéká
volání marné.
Nezejí prázdnotou
hluboké rýhy času,
krása trvá,konci se nepoddává,
žije z užaslého jasu.
Pulsuje v jedno duchém rytmu,
slábne a sílí
pravidelně dýchá,aby se proměnila
hlučná a tichá
zpřítomnila každou další chvíli
křivému zrcadlu vzdálena,
falešně znějícímu hlasu.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
krása trvá,konci se nepoddává,
žije z užaslého jasu...se stejnýma očima každý večer usínáš a sníš si ty svý prince zámky pořád stejná a přece jiná...
13.11.2016 20:24:12 | Philogyny1
Krásně pulsuje nefalšovaným životem... :-)
01.02.2014 21:54:59 | Amonasr
Díky za nahlédnutí.Ono se to tak hezky propojilo,domnívám se.Vypadla ze
mě tahle báseň,četla jsem jiné,všimla jsem si té Tvé,která je plná života.
Asi se nám zachtělo přitakat životu....přes všechny trable,které život přináší.Vím,že je to někdy secsakra složité a neuchopitelné,ale....Ji.
01.02.2014 22:08:44 | jitoush
Už párkrát jsem si všiml, že podobná témata někdy na Literu přicházejí nezávisle na sobě v jakýchsi zvláštních vlnách - zřejmě i Liter pulsuje životem a to je fajn... :-) À propos - život bez trablů, nebyl by to koneckonců protimluv...? ;-))
01.02.2014 22:16:59 | Amonasr
....Máš pravdu,vždyť,nebýt těch různorodých životních kotrmelců,neměli
by spisovatelé,básníci,obecně tvůrci o čem psát,jinak tvořit..../úsměv/.Jen si pro sebe
a jiné přeji,aby se vždy našlo východisko z průšvihových situací,
aby člověk tak neklesl,že by už neměl sílu vstát,sice poraněný,a jít dál.
Aby se život nestal vyhaslým ohništěm ,když ještě nenastal čas odchodu....,
aby nás neovládl svazující strach....Tož tak,Ji.
01.02.2014 22:43:10 | jitoush