Tři zlaté vlasy
Tři zlaté vlasy
Anotace: V práci mě rozčílil šéf, nesnáším nespravedlnost a příkoří na druhých
Stále lapám po dechu deště,
svět je netopýr co visí hlavou dolů,
víra se netříští na střepy ještě,
ač srdce podobá se vytěženým dolům
Stále je pro co žít i pro co umírat,
blankyt oblohy je dopis bez adresy
a máš li srdce, tak zkus ho darovat
dědovi Vševědovi za tři zlaté vlasy
Toť nárok společnosti , která vládne mečem,
plazit se po písku a svlékat kůži hada,
pakliže uvěříš všem usyčeným řečem,
jsi částí stáda, co ukáže Ti záda
Hledáš li pokoru tak najdeš ji jen v kleče,
chceš li lásku tak zlíbej prachu nohy
namísto citu jen ustavičné křeče,
člověče zítřka, jak podivné máš vlohy
Stále je pro co žít i pro co umírat,
blankyt oblohy je dopis bez adresy
a máš li srdce, tak zkus ho darovat
dědovi Vševědovi za tři zlaté vlasy
jen za pouhé tři vlasy
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
spíš se jdu podívat po trpaslících, množej se potvory...máš sklenici?
Děd Vševěd:-)
31.08.2014 10:07:28 | básněnka
...Lidé si někdy myslí,že když má někdo velké srdce a chuť pomáhat,že
si vůči němu mohou všechno dovolit....ale je to právě naopak....
ten se srdcem na pravém místě není slaboch...je to silný člověk,který se
umí postavit nepravostem....umí čelit nedobrým záležitostem....
Líbí se mi Tvá báseň,burcuje po svém,v Tvém poetickém duchu.....Ji.
29.08.2014 20:10:38 | jitoush
Tahle se ti opravdu povedla. "Svět je netopýr, co visí hlavou dolů " - to je perfektní a vystihující
29.08.2014 10:33:45 | iluzionistka
Je dobře, že jsi to v sobě netutlal a hodil na papír, jako vedlejší produkt Tvého rozladění je na světě pěkná básnička...
Přemýšlím o člověku zítřka, trochu mě děsí v kulisách zpráv, musím přiznat. Navíc tu kdesi Amonasr připsal poznámku o tom, jak se lidem zmenšuje mozek... třeba se jim zvětší o to víc srdce... :-) A´t máš dneska lepší den, milý Jirko!
29.08.2014 07:00:24 | Pamína
Moc Ti děkuji Dano :o) Snad je to pravda, kéž by se, i když na úkor mozku zvětšovalo srdce a lidé k sobě navzájem byli milejší a vstřícnější, kéž by nešlo více o peníze než o city a člověk dokázal komunikovat jako rovný s rovným. Teď mi volal kolega, že jak jsme se včera byli za svá práva, tak jsme uhájili své pozice a měli jsme pravdu my a že už na něj byl šéf milý, i když se mu neomluvil. Tak jsem rád, že to tak dopadlo a dneska už je líp, i když se mi nelíbilo jak s ním včera jednal. Takže Tvé přání bylo vyslyšeno již od časného rána :o) Moc Ti děkuji :o)
29.08.2014 09:13:47 | Akrij8
Své modré z nebe rozdám jenom dětem,
ty si ještě umí hrát,
úsměvem bez adresy oblepím stěny opuštěné,
duše nešťastných
vlastní pýchou zaslepené,
vybarvím křídou barvy serenád.
Kéž rozezní se barvy i na tvém čele
a vráska smutku pro dnes už jde spát,
zítřek se třeba lepším bude zdát,
i na té odvrácené straně. :O)
29.08.2014 01:26:31 | Tichá meluzína
Děkuji Ti, Meluzínko :o) Vždycky jsem rád poslouchal Tvůj zpěv :o) Teď už je duši dobře a vráska mizí jako stopa v poušti Děkuji za Tvou serenádu, která pohladila :o)
29.08.2014 01:30:36 | Akrij8
To rozčílení je tam cítit a přesto je to napsané slušně, obdivuju... Je to bomba, nejsilnější je pro mě čtvrtá sloka, ta je taková... Ani nevím, jak to popsat :o)
29.08.2014 00:22:21 | Elisa K.
Děkuji,Ti, Eliško. Potřeboval jsem se z toho vzteku vypsat...Někdy se musím pozastavit nad tím, jak jsou někteří lidé hamižní a někdy skoro bez srdce,že nedokáží přiznat svou vlastní chybu, snad takový nebude i člověk zítřka. Těší mě, že se Ti báseň líbí a že jsi z ní dokázala vytěžit, co jsem chtěl :o) Omlouvám se za dnešní prudkost, že takto vířím poklidné vody literu a Tvojí krásné duše :o)
29.08.2014 00:34:49 | Akrij8