Semknutý pocit drásajícího stavu neutuchající deprese
Semknutý pocit drásajícího stavu neutuchající deprese
Anotace: .
Možná chci jen tvořit a po nocích nespat.
Nechodit do práce, co mě tak ničí
A místo toho se věnovat rozvíjení vlastního charakteru
Tím, že konečně napíšu vlastní knihu.
Nebaví mě žít.
A při čtení Ginsbergova Kvílení mě odpor k životu zasáhl
Jak letící pantofle od manželů před rozvodem.
Přišel na to – a pak zemřel, když zestárl.
V jednu chvíli zažívám neúnosnou bolest v srdci z krásy světa
A ve druhé mi svět jako celek přijde stejně bezduchý
Jako sex bez lásky - jen z touhy, ale druhý den ráno nevíte, proč jste to chtěli.
Primitivní pudová záležitost, nelišící se od pudu lva trhajícího antilopu.
Jenže ten to má v krvi.
Na nočním stolku se mi válí Wolker
A čtu ho, když je mi mírně bídně, i krásně
anebo když v noci nemůžu spát, nebo ho předčítám z recese
Asi jediná věc provázející mě v jakémkoliv rozpoložení.
Probůh, co je to za stav, ta deprese?
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Zastavil jsem se u některých tvých dalších básní a nutno říct, že ačkoli jsem nikdy nečetl Ginsberga, zasahují mě docela osobně. Silně psané, působivý závěr. Snad bych dodal:
Padej už pryč,
deprese, ty jedna
bitch.
19.11.2014 23:48:17 | Putovatel
Možná si ho přečti, myslím, že u Kvílení má každý člověk trochu jiné myšlenky a na každého musí zapůsobit jinak. Je to kontrovezní, a skoro jako kdyby to říkalo "s*ru na tebe, životě zvrácenej" (se slušnými výrazy to bohužel nešlo, to by ani sám Ginsberg slušná slova nepoužil :-)
19.11.2014 23:53:52 | Philosophic Theory
Neslušné výrazy jsou jako ostré koření, dodají ve správnou chvíli říz, ale nepřehnat to k nejedlosti ;). Díky za doporučení, Kvílení zkusím a třeba mi pak přijde na mysl, jak vyjádřit své pocity z něj.
20.11.2014 00:25:03 | Putovatel