Mezi DNA
Mezi DNA
Anotace: Z dojmů jedné návštěvy Dětského domova, kde jednoho chovance ostatní běžně nazývali Pitomeček. Dle jeho chování a "sebevědomí" mě děsilo, co s nebožáka může vyrost. Dílko bez ambice "Miss dobrá nálada." Ale taková je někdy vráska života !
Ten chlapec, Pitomeček
poskakuje v letokruzích
osud středem šmouhá stín
podiví se.
„kamarádi mají slunce
a co já
jen život bez obrysu?“
Za stolem
bezradně u pastelek sedí
neví, nezná
jakou barvou nakreslit si matku.
Tak posledního strejdu – alespoň
opilec do všech směrů rozkymácen
a statické oči
jak v aspiku závitky tichomořských sleďů
…zas bez konceptu, bez koncovek
půllitrová slova trousí.
Bílý progres na tvář čtvrtky
naivně a bez výrazu
líčí bílá na bílou
do sněhu, jak výplesk zvratku
teď se vsákne (lží si)
a budoucnost porézní.
Ve trepkách uniká
k našminkovaným korpusům
… prý andělkám
s bio-láskou
bez éček.
Není mládě, Pitomeček
už život k datu spotřeby
k dospělé strofě
skicák s fixy postačí.
Na pokřivený domek
a slepá okna bez jasu
vně automat děvky
se pitvořicí
srdcem plytkým
jako žvast
dluhy lásky bez výmazu
jsou argumentem pro svůj chlast.
Komentáře (23)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Ti "ostatní" by se měli zamyslet, možná se jim to vrátí.
Za verše i komentáře ST
29.09.2019 23:36:49 | Kapka
Děkuji, že si nahlédlo do mého, již erozivního poetického archivu. Že se "jim" to vrátí? No máme to bez záruky. Tak doufejme! I ty jsi empaticky přispěla Kapkou.
30.09.2019 00:20:10 | šerý
Velmi, opravdu velmi osobitá báseň. Vžil jsem se do ní opět naplno. Co naplat, Tvůj talent se nezapře, milý kolego. ;-)
14.04.2019 10:46:36 | Jean-Paul Simon
...je velký dar vyrůstat v milující rodině....chybějící láska?
To se nedá ničím nahradit a vždy to zanechá stopy na duši...a mnohdy
ten bolavý příběh pramení v hluboké minulosti a vylévá se,bohužel,
do budoucnosti.....poznamenává,než je šance to zarazit a obrátit to
jiným,láskyplnějším směrem......mrazí mě,když si to čtu a pociťuji vděk za
lásku,kterou jsem dostávala,ale i za schopnost mít rád jiné...
nic není samozřejmé......Ji.
12.04.2019 20:54:13 | jitoush
Děkuji Jitusch, za sounáležitost v komentáři. Hm, srdce jsou jak mobilní monočlánky. Nenabiješ - nemáš příjem. Napadlo mi.
12.04.2019 21:20:01 | šerý
Svět je kruté místo, ale věřím, že každý najde aspoň malou laskavost, která ho posune v životě dál, díky za pozvání do života "Pitomečka" ...snad z něj vyroste člověk, který najde lásku....a bude ji umět i rozdávat...
12.04.2019 06:55:06 | básněnka
Je prima Básněnko, že komentuješ. Optimizmus je v sociální krabičce poslední záchrany. Mnozí "chovanci" se po odchodu z Děcáku s životem popasují. To je super! Ale potom to vymezující "ale."
Jasný. To je zkrátka taky život. A bude tomu v nějakém procentu statisticky vždy.
Asi se v komentech opakuji. Ale na mě nejvíc zapůsobila ta absence sebevědomí! A na tom nic nezmění, ani jejich (ani můj) případný životní optimizmus. A taky to sociální domino... Blbá hra!
12.04.2019 13:10:57 | šerý
Je to smutný, ale říkám si, proč si asi vybral takový život? Co se má naučit?
11.04.2019 14:40:08 | vlnka
Děkuji Vlnko za ozev.
Děcko si život nevybere. Většinou psychické otřesy a ztráta mateřské lásky ovlivňují negativně celý budoucí život. Ty rizika jsou i u odborníků zřejmá. Já jen, že je daleko účinnější prožít takový příběh autenticky. Je to můj osobní pohled a někdo může mít zcela odlišný.
Ještě jednou děkuji za názor.
11.04.2019 14:55:16 | šerý
bez přesahu byl by život plytký ... ptej se básníků .... či malířů .... zda jsou to pouhé zbytky ... co písni dají tvar ... úsměv... z
11.04.2019 11:59:51 | zdenka
To máš pravdu, Zdenko. Ten přesah je důležitý k zamyšlení se nad dílem. A pro kterého umělce by bylo takové vyjádření postradatelné?
O víkendu jsem navštívil NG Praha. Třeba H. Bosch má v obrazech tolik zamyšlení k lidským malostem... vřele doporučuji.
Ale není svět jen chmurný. Je krásný a okolo plno usměvavých lidí. Jen se pečlivěji dívat. A já se dívám - to mi věř!
11.04.2019 12:21:03 | šerý
Neděláš kolego v průmyslu inženýra nebo tak? Jako kdyby tu byly nakladené básnické obrazy podle technického návodu: z bodu A do bodu B, kde umístíme obraz C (C=letokruhy). A tak to pokračuje až dolů. Některé termíny jsou pozoruhodné (tvář čtvrtky, výplesk zvratku, život k datu spotřeby, automat děvky, dluh lásky bez výmazu) i způsob podání, které nehledě na ty turbulence, jaksi statečně a samozřejmě drží kurz. Úmysl je ale dobrý.
11.04.2019 08:30:54 | Karel Koryntka
Zhluboka ji dýchám, vždyť jsem matka, žena, ...s krabičkou barevných pastelek.
Něco jsi mi připomněl a za to ti patří můj dík.
Krásné, živé čtení, s bolestným zamyšlením. :)
11.04.2019 06:55:13 | Dreamy
Je mi potěšením číst od Tebe názor, Dreamy. Nějak jsem měl nakoukáno a nedalo mi to. Takové věčné stavění sociální patologie domina. Jsme jen chybující lidé ale i v části ploditelé lidských osudů. Mně nejvíc zaujala ta ztráta sebevědomí, ta dětská "ušlápnulost." Hnusný kořen, který život jen tak nepřesekne.
Díky moc za přízeň.
11.04.2019 12:04:04 | šerý
Život k datu spotřeby- hezká inspirace v Mentalistovi
11.04.2019 06:50:52 | kdotoví
Díky za komentík, Kdotoví. U Tvé upomínky o Mentalistovi mě povědomě bliklo, že takového bylo něco v Tv (kině?) Ale opravdu jsem to neviděl. Ale patent na nějaké slovní obraty si - samozřejmě, neosobuji. VŠE UŽ NA SVĚTĚ BYLO ŘEČENO A VŠE UŽ TADY BYLO! Něco inovativního vymyslet je nemožně. Tak jen snad jinou formou a neotřelém prostředí.
11.04.2019 11:51:26 | šerý