Nezadýchaná
Nezadýchaná
Anotace: Sedím za dveřmi ticha s tužkou u papíru. Kolem hlavy šelest vzletné múzy T. S. Eliota. Víří se vzduch, fén... slyším meluzínky. "Máš v tužce tuhu života. Piš a nepředstírej!" A tak...
Vlna se hrne a neohlíží
nežádá vzpomínek, bezbřehých.
Byls merinem v chladu
hřejivým
v nečase dvorním šaškem… když ses smál
dnes bez ozvěny v mé hrudi
zasmušilé zemi
maškarou je král.
Žiješ ráno večerem a hladu noci bereš kost
jak lišák hladíš ryšavým chlupem
jím, že cídíš ctnost?
Och, tak podivní
jsou ve lži lidé bezchybní.
Trýzeň a láska… dva křemeny
vykřesanou jiskru rozdmýchám v plamen
jak Carmen
i vzpomínky nechám krutě shořet
tvůj popel mrtvé lásky postrádám.
Užívám jazyku básníka
kterým škarohlíd jen plije
vymýcen do kořene blín
mám zas slunce ve svém týlu
před sebou hrnu šťastný stín.
Komentáře (36)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk
Liško, podšitý máš les
si z rubu líce šaškovitá
měsíc slídí jako běs
po netopýru v pýru
a Janáček na pařezu
očích bystrých v šeru
a víru balerínách sní.
Tak, a máš to. Milá Bystrouško. Děkuji, za Tvoji stopu.
14.06.2020 16:20:06 | šerý
dobrý večer, šerý, nikdy jsem tomuto druhu poesie nepřišel na chuť. Neboť jsem jí nerozumňěl.
Nejspíš proto, že jsem četl výtvory, tuto poesii jen předstírající. Teď jsem poznal Tvoji poesii. Musím říct, že jsem příjemně překvapen. Co píšeš je sen. Najednou této poesii rozumím. Vtip,aspoň pro mě je v tom, že musím Dílo přečíst několikrát, ba i mnohokrát. Pak teprve se mi otevřou dvířka do tajů Tvé poesie. Mého chápání Tvé poesie. Nevím, jestli já sám se někdy odvážím něco podobněho zkusit. Hezký večer a promiň, že jsem Tě tímto obtěžoval...m
23.05.2020 21:05:07 | mapato
Ohó, Mapato. Začnu od konce. Proč obtěžoval? Sdílíme zde na tomto serveru svobodný, diskuzní prostor "autorského sdružení." Těší mě tvá reakce a názor. Pokud dílka nejsou říkadly či jinými odlehčenými tématy vyjádření, tak většinou vyžadují více čtenářské pozornosti. Tak tomu prostě je a autor si považuje, když jeho dílo stojí čtenářovi za čas a hlubší úvahu. Však víš sám z vlastní zkušenosti. I já mám radost, když mé dílko zaujme k úvaze a není to jen povrchním klišé. Snažím se i o nějaký scénář, děj, vyústění. Ne, slovních hromadění.
To není rozumování, ale jen můj pohled na tvorbu. Nakonec to můžeme mít každý jinak. A to je dobře, protože by zde chyběla žádaná rozmanitost a svoboda myšlení. Píšu, jak cítím. Čtu to, co můj vkus a cit osloví.
Jsem rád, za Tvé názory a přečtení mého dílka. Díky.
24.05.2020 02:17:49 | šerý
Trochu jste mě vyděsila... ale né, opatrujte se! Nechtěl bych ztratit právě objevenou a tak talentovanou Poetku.
Mnoho krát díky, Vivien*
22.05.2020 11:18:57 | šerý
Autore šerý, kontroluju se, že či dýchám, och ano, sice by mi v tento moment lékař diagnostikoval tachykardii, ale krásnou tachykardii. Admin prý, už jste hlasoval/a, patrně mě chce vzít na lítost, abych to rozdýchala...
22.05.2020 09:04:15 | Vivien
Šťastný stín jest krokem básníka a slova symfonií, která rozezněla, děkuji Šerý
22.05.2020 00:56:41 | Akrij8
Drahý příteli, opět plnotučné zhmotnění Tvého nitra opanovalo moji duši. Opět verše, které jsou hodny opravdového básníka. Verše, co nutí k zamyšlení. Ke zpomalení ... Skvělá práce! ;-)
02.05.2020 17:37:06 | Jean-Paul Simon
To je dobře, že se snažíš dobrat zpoza rytmu a slov něčeho, co Tě zde může oslovit. Díky za trpělivost a zdejší účast, Bluefishi
26.04.2020 00:10:43 | šerý
..trochu jako jazz.. nechápu na první poslech ale nevypnu to, když cítím že je v tom něco víc, něco k hledání..
25.04.2020 22:09:55 | Bluefish
Ale na druhé straně. Kde není slunce, není stín. Děkuji JC seniore, za přečtení.
25.04.2020 12:41:56 | šerý
Ale taková sláva to zase není. Jen jsem opět trochu přeřadil na jiný styl. Děkuji Vlnko, za komentář a zdravím.
23.04.2020 17:05:44 | šerý
Ta je jak silná káva po ránu, hned bych chtěla psát, však tak jako ty, to nesvedu :-)
23.04.2020 13:45:52 | vlnka
Užívám si užívám, Jitulko. Jako poslední Krušnohorský medvěd, jsem vylezl z brlohu. Honím včeličky a mlsám. Tolik sladkosti a ženských tvarů. Slova měkčí, jak šťavnatý mech... nabírám dech. Taky cítíš tu okolní energii? A také jsem si konečně splnil letitá předsevzetí a ulehl jsem konečně do svěží rozkvetlé trávy v třešňovém sadě. Dvacet minut jen tak ležet na zádech a poslouchat tu hudbu - svatební symfonii bílých "nevěst." Nádherné odpoutání od nezbytných zbytečností. Děkuji Ti.
23.04.2020 11:05:17 | šerý
....užívej až do sytosti,básníku, neb sytíš i jiné......Šeráčku,když stíny,tak ty Tvé, šťastné. ....Ji./úsměv /
23.04.2020 10:27:28 | jitoush
Bez výdechu
v slovech básníka, se ztrácím.
Šelest rána, linku s linkou, polykám.
Jen po slabých obrysech se básně
a . .opatrně, se jí, dotýkám.
Je krásná a v srdci cítím i ten chlad.
Však básník, který takto píše,
umí tu jiskru, vykřesat.
Přeji mu slunce a šťastný celek,
a stín ať si zůstane, dál jen stínem.
Moc. ;-)
23.04.2020 08:02:21 | jenommarie
Jejdy, tak krásně a poeticky vyjádřený vzkaz. Kdo by se nepotěšil* Děkuji, Marie... rozhlížejme se a těšme se, ze všudy přítomné životní energie.
23.04.2020 10:49:56 | šerý