Kříž beder tiskneš na zem
v podzimní depilaci listí
vzdycháš dechem unavených laní
pro čerstvý nektar okouzlení
usrknutý z číše rytířům ctností.
K oválkům boků
ohlazených tokem Alpských ledovců
akvabely snů po bavlnkách slaňují se
z plesa modravých hlubin.
Chuti tvého polibku mám na jazyku růž
kůstku lehce frivolní vzpomínky
uvízlou v mezeře mezi zuby.
Tam, kam až pamatujeme
nádechem stáčíme kyslík z habrů
… odhazujeme vše
co zbylo nám za patami
natěšeni na oponáře
a jeho kmentu podvečera.
Ten čas přišel s láskou po kapsách
s ústy rozpaženými do úsměvu.
Na litině řežaví vášně
tebou lásko, prohořívám
zmírám
jak něžný popel
ve tvých ranách spočinu.
V těch ranách smím se plést, tak jako motýl bolest vnést? Prý popel popelu se jinde dává, a někdo spočine, to se stává...nastává podzim, jablka zrají, tvé rány po mně prý se ptají
27.08.2022 06:54:19 | básněnka
Jejdy, pěkně si mě doplnila!*
Třeba spolu někdy dáme poetickou fúzi. Ale to napřed... u vínka schůzi. :-)
Fajn, tvůj ozev*
27.08.2022 19:25:23 | šerý
Už ten název Tvé básně mě zaujal a poté jsem zjistila,že má intuice mě nezklamala. Nádherná,velmi citlivě a něžně psaná.Prostě nádherná milý Šerý.
Děkuji za krásný pocit a zasnění se .-)
05.01.2022 22:36:32 | Jarunka
Drahý příteli, milý kolego, toto je velmi, velmi dobrá práce! Opravdu skvělé verše! Promlouvají mužem, jenž miluje život. Po právu zasloužené ST!
07.01.2021 08:27:38 | Jean-Paul Simon
Velmi rád Tě zde vítám, drahý Jeane. To jsem jen chtěl podat mužský důkaz, jak romanticky dokáži vnímat Ženu a jak k nim lze vzhlížet s úctou.
Děkuji*
07.01.2021 15:50:48 | šerý
pro čerstvý nektar okouzlení
rád skončil bych jak popel v ráně milované ženy...
líbí se mi šerý, prohořívat až k podstatě
v tom zdá se býti trik ten celý...super den Ti přeju...m
26.09.2020 11:01:13 | mapato
Lásky jsou paprsky slunce, které se občas potřebují pročistit po hladinách čistých vod. Tak činí i "verschmann." Děkuji, že ku mě nahlížíš.
I já Ti přeji příjemný víkend. (I když deštiví, ale věřím, že to naší životní pohodu nerozhodí.)
26.09.2020 11:48:14 | šerý
V těch bavlnkách je to opravdu moc pěkné..ještě jak Danger napsal komentář, tak jsem si jí zopakovala;-)
02.08.2020 01:18:22 | jenommarie
Samozřejmě že mi to těší, Marie. I já mám své "fleky" kde rostou dobré houby. Děkuji a bezva zpráva*
02.08.2020 01:39:27 | šerý
Máš jich tu nespočítaně, u TEBE si vždy ráda posedím. A některá slovíčka mi i uvízla...máš je vždy taková vyšperkovaná a umí se dotknout, i zapůsobit přesně dle tématu. Děkuji ti . :-D ;-)
02.08.2020 09:38:24 | jenommarie
slova utkané z bavlny,prohřáta láskou a vzory vyšívané z přírody a stomatologie
Každopádně zajímavé dílo.
PS:Ty budeš pěkné kvítko :-) máš zbrojní pas...
01.08.2020 23:29:09 | Danger
No jo, tedy! Náhodou zbrojní pas na papírové růže mám. Ale Ty ses trefil do desítky a já bude jen ten, věčně druhej.
Fajn, že si přišel... dobrej host* Díky.
02.08.2020 01:00:21 | šerý
určitě máš a proklatě nízko u pasu :-)
ze svým slovním arzenálem zbraní,zasahuješ víc desítek najednou...
navíc s hostem se nebojuje,ani nepoměřuje :-)
jsi jedinečný originál !
02.08.2020 08:46:32 | Danger
Upadám do reality představ,
z vyprázdněných kapes úsměvů.
**
26.07.2020 13:50:54 | JC senior
Někdy jsem s múzou rád, když reality na holou jsou bity. Je bezvadné Tě u mne zahlednout. Děkuji, JC.
26.07.2020 15:56:33 | šerý
tuhle Tvou mám uloženu, barde obdivuhodný, a moc rád se k ní vracím...
přeju Ti svěží,nebolavé dny****:-D*
24.07.2020 16:29:54 | Frr
Miluji pozitivní zprávy a když mají rodný list od Tebe, tak ještě s prodlouženou dobou trvanlivosti. Vřelé díky*
24.07.2020 18:09:16 | šerý
:-) šeráčku a já myslela, že doopravdy zmíráme láskou jenom my ženský :-), teď už si to nemyslím, poslední sloka je SkráTka tip ťop :-)!
23.07.2020 09:13:59 | Fany
....milý Šeráčku....Je to vyšší dívčí však.....právě ta Tvá barvitá obraznost je Tvou devízou. ...Tvou nezaměnitelnou stopou.....někdo hodně ,pro mě tedy ,smysl slov do hlubin zapravuje. .....hraje si tak,že už se ztrácím a fantazie se zasekává. ...toť ovšem můj problém, ne autorův.....V Tvé "malbě"nalézám pro mě záchytné body a užíváš si v pravdě jazykové výmalby. ...umíš to tedy namíchat a jak už jsem kdysi poznamenala. ...někdy je namícháno i na více pláten, ale to je poznámka ne výtka./úsměv/....Taky se občas ztratím,ale stále vnímám a v Tvém světě se stávám slovním požitkářem. ....a též oceňuji,že nezastíráš svou náklonnost k ženám,která se ovšem projevuje s tou mimo jiné gentlmentskou linkou, s tou příslovečnou úctou, která ovšem není zkostnatělá, ale jiskřivě živá a objevující to správné pnutí vedoucí k interakcím,které slibují zážitky. To vše "vnímám"v Tvé poezii. No máme co posouvat my pokusníci. ....abychom se přiblížili, byť co autor, to jiný "svět".Jsi básník, milý pane. ...Ji./úsměv/
22.07.2020 22:57:22 | jitoush
Co na Tvůj komentík říci, Jituško? Snad že do mě přisýpáš cukru a jednou se stanu hrdličkou! Těší mi, že se prodíráš mým slokořadím. Něco Ti zapraská pod nohou, něco do oka zavadí. Něco zvyklá, něco duši pohladí... a to je prima. Lepší, nežli vlezlá zima.
Abych trochu odlehčil... máš namícháno na více pláten, píšeš. Jen to ne! Jako žák školou (pov) znuděný, jsem měl rád hodiny kreslení. Chtěl jsem být ilustrátorem, jak Z. Burian. Ale měl jsem totální anti talent. O to více bylo překvapením, když jsem se stal vítězem školní soutěže "Kreslíme zvířátka." Mým dílem byla koza. Nic na tom, že jsem na čtvrtce začal tvořit koně, který nakonec koněm nevypadal - ani náhodou. Tak jsem tomu "brojlerovi" přidělal rohy a gumou zkrátil ohon. Všichni byli nadšení a dílo bylo dlouho vystavené na nástěnce.
Až v dospělosti jsem doma kozu odkudsi vyhrabal a ukázal jsem ji malému vnukovi mé kamarádky, která u mě byla na návštěvě. "Jak dělá tohle zvířátko?" zeptal jsem se ho. Při pohledu na čtvrtku se rozzářil a řekl "bůů!"
No řekni, Jituš. Co ty děcka doma učí? Nebo, že by ta koza vypadala jako kráva? Byl jsem zklamaný a koňkozu jsem hodil do koše.
Tak se ze mě stal pisálek a svět tak přišel o nového Buriana.
Tak je to! A já teď z toho mám tika a víš, proč píši obrazně.
Musím Ti poděkovat, za trpělivost. Ale kdyby přece jen si zatoužila po koňkoze, tak napiš - jen do zpráv. Kdyby ostatní také chtěli, tak bych celé stádo nakreslit už nezvládal.
Hezké, laskavé léto přeji a děkuji.
23.07.2020 02:23:17 | šerý
Jako smíření, prvni verš a posledni sloka. Jakoby jiny rozměr lásky. A krása naděje při představě slanujicich akvabel po bavlnkach.. A já zas po kouskách a vícekrát u tebe šerý, že tvé verše je cosi jako říkat mému rozumu nečti, ale maluj obrazy.
22.07.2020 01:48:22 | Vivien
Hm, Vivien. Říká se o mě, že tvořím "obraznou poezii." Je trochu jiná a je to můj osobitý pohled na život.
Kdo ví, třeba ten styl má budoucnost a tak obdobně jednou poezie bude vypadat? Když nikoliv, tak ji usazenou v letokruzích mé rozporuplné osoby, jednou pod rovem pozřou poetičtí červíci - o to nic.
Těšíš mě svými návštěvami. Díky moc za vzkaz*
22.07.2020 05:00:07 | šerý
Mily šerý, pokud vnímáš můj vzkaz nádechem rozporuplnosti, pak doplňuji, že jsem si ji dala do oblibenych. Verše jsem četla v nádechu lásky mě jako dcery mých rodičů, a lásky této. Snad pod vlivem mého dne, i dnů dalších, odpusť mi. A vim, že mohu nevědět, když básník s jinymi pocity píše. Co autor, to jiné psaní, to vnímání čtenáře, různorodost poezie. Ty za mě píšeš tak, až v duchu někdy mé pochybnosi, zdali zde já vůbec mohu cokoliv prezentovat. Měj pěkný den milý šerý, V bavlnkach je co verš to pro mě dvakrát verš. To já dik.
22.07.2020 07:38:55 | Vivien
Ohó, Vivien. Vidím jako nadbytečnost, dát slovům o odpustku sval. Vždyť "poetická mluvnice" je tak v interpretaci variabilní, ohebná a tím náš jazyk je tak krásný. Jak se zmiňuje v komentářích Amonasr. Je pro něho potěšení, když si u jeho díla čtenář najde odlišné nuance, kterých si on sám ve svém podvědomí při psaní ani nepovšiml. Neříkám, že se s tímto názorem vždy a zcela slučuji. Je pro mě vždy potěšením, když čtenář moji myšlenku sdílí stejně zformulovanou jak já. Ale je to určitě pozoruhodný postřeh! Já sám mám někdy dost pochybnosti, zda jsem u publikujících na správné stopě v pochopení "co tím básník chce říci?" Sám se někdy řídím intuicí. Není třeba brát poezii tak vážně. Stačí když si povyskočí s naším duchem, kultivuje a hlavně nám dělá potěšení, no ne, Vivien.
Poezie vypadá jako samorost. Je k ní třeba trochu představivosti a fantazie. Myslím, že ji v Tvojí zdařilé tvorbě nepostrádám. To je skvělé a jsem za to rád.
Díky, za dialog*
22.07.2020 12:23:52 | šerý
...pravá staroromantická je tvá báseň...takových něžných dnes pomálu...;-)
21.07.2020 14:52:05 | Marten
výsostná poezie dávno minulých časů,
začetl jsem se již po prvních slovech a byť už dočetl, stále se vidím
... v kavárně v Granadě
... je 18 srpna 1936
... dopíjím nikdy nedopitou kávu
... zavírám knihu veršů Federica García Lorci
... klaním se Mistře
21.07.2020 06:57:26 | CeP
To je bezva, Čeňku, ta paralela s mým oblíbeným G. Lorcou. Čtu Tvůj vzkaz matce a je s moji radostí sdílná, jelikož je to i pro ni oblíbený tvůrce. Považuji si Tvé vzácné pozornosti a opravdu mě to těší. Přeji Ti, jen to nejlepší a hezké léto, příteli.
21.07.2020 08:21:15 | šerý
...jo-báseň je až tam, kde něžné prohořívání až do kontur okouzlení splývá ve všech odstínech barev s láskou......tahle Tvá, milý soukmenovče, mi přijde opravdu nádherná*/ukládám si ji-díky za ni/...ST* :-D*
21.07.2020 05:48:28 | Frr
Ne každý má dar rozlišení nuancí barev. Jsem rád, ctěný Barde, že u Tebe, ji tak často nacházím. Velké díky*
21.07.2020 08:14:42 | šerý
Ach jak se Šerý tvá slova něhy krásně čtou.*
21.07.2020 00:53:11 | jenommarie
Včera jsem žehlil, Marie. Tak od poslední báseňky jsem to vzal z gruntu, abys věděla... Hezký den.
21.07.2020 08:11:26 | šerý
:-D fajn vědět a musím uznat, žehlení TI jde moc dobře milý Šerý. ;-) Doufám, že se par kousků na žehlení ještě najde. Pá *
21.07.2020 18:38:19 | jenommarie