Rozčesáno v čase
Rozčesáno v čase
Odešlas mlhou hvízdal hlas,
sýček se sytil souzněním,
čerešně černě čarovaly,
spadl svit svíce do síně,
zbloudilas horou hloubilas
pod patou zlatým blouzněním,
ztracené vrány rozklovaly,
zchřadl stisk srdce do tísně.
Četl jsem plaše paže trní,
kde v růži vzdech byl tvého jména,
promodlil krokem světlohřady,
proléval vlídné víno v klíně,
kvetl lnem v rouše kuropění,
po noži mech žil do ztracena,
zrcadlil kovem prámy vody,
rozčesal slovo po bystřině.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Pro mne nejvíc ten konec...moc hezký to máš.
23.07.2023 16:08:43 | Philogyny
No vida, tulák se nám vrátil*
A z torny sesbíraná poezie z cest, o odcházení a stýskání si. Však pěkný tvůj poetický rukopis Jirko*
21.07.2023 15:04:33 | šerý
...Ten hřebínek jsou jako dlaně,co vískají pramínky vod,vískají v těžkostech myšlenek,a tak je rozčešou a ony odplynou do moří úlevy.....ať zaceluje se vše,co má.......a jsem ráda Jiří,že jsi zacejc něco "utrousil",levoručně sice,ale brzy bude i pravoručně.........Ji./úsměv/
21.07.2023 10:33:31 | jitoush
Má milá Jitřenko, Tys pramenomluvná a laskavá, děkuji, dneska již obouručně .o)
17.09.2023 19:56:07 | Akrij8