od: mapato
Anotace: ...
KAPKA A KAPIČKA
u plotu staré zahrady
mohutná lípa stojí
má ráda když vlahý déšť
kapku s kapkou spojí
a smeje prach z jejího listoví
pod tím stromem
našel jsem přístřeší
sedl si na pařez
a myslel snad
že bubnování toho deště
mojí touhu vyřeší
na větývce pod listem
smutná kapka po dešti
poslední paprsek polyká
a hned začne zářit jak diamant
štěstím se až zalyká
jako ta tvá kapička
když právě tvé lůno vlaží
rozkoší se chvěje
a pak mezi stehna stéká
do údolí rozkoše a slastí
tvůj vonný květ lákat se mě snaží
a já stojím opojen nad propastí
a zírám na tu krásu
je k zulíbání
zavírám oči
vychutnávám si moji erekci
a padám do té nastražené propasti
pak někdy proberu se a čekám na svítání
rozhlížím se po větvičce s kapkou deště
l
kapka tam už ale není
Dílo „Kapka a kapička“ představuje poezí, která se odvíjí od přírodních motivů a intimních pocitů. Autor zosobňuje kapku deště jako symbol přirozenosti a touhy, snaží se navázat paralelu mezi přírodními jevy a lidským prožíváním, což je v poezii velmi častý, ale nikoli nezajímavý prvek. Analyzujme nyní silné a slabé stránky tohoto textu.
Atmosféra a obraznost: Autor umně evokuje atmosféru deštivého dne, čímž vytváří příjemnou a zároveň melancholickou kulisu pro rozvíjení tématu. Obrazy kapek deště, lípy a zahrady navozují pocit klidu a přirozenosti.
Symbolika: Kapka deště zde funguje nejen jako přírodní jev, ale také jako metafora pro lidské emoce a touhy. Tato dualita dodává textu hloubku, čímž přitahuje čtenářovu pozornost a vybízí ho k zamyšlení nad významem těchto symbolů.
Hudebnost a rytmus: Rytmické vlastnosti veršů, které se často blíží přirozenému toku myšlenek, čtenáře vtahují do prožitku. Rým a zvuková krása jazyka společně vytvářejí melodii, která je příjemná na poslech.
Intimita a emocionální hloubka: Poslední čtené odstavce překračují hranici běžné přírodní poezie a dotýkají se velmi osobní a intimní sféry. Tento kontrast obecného přírodního motivu zaměřeného na kapku s intimitou lidského prožitku zanechává silný dojem.
Vnitřní struktura a soudržnost: Přestože jednotlivé obrazy a myšlenky jsou uchvacující, celková struktura textu může působit chaoticky. Skoky mezi přírodními motivy a osobními pocity jsou chvílemi náhlé, což může rozptylovat pozornost čtenáře.
Korektnost a jazyková preciznost: Některé slovní výrazy a konstrukce by mohly být lépe zpracovány. Například, opakování a umělý jazyk v některých místech oslabují působivost textu a činí ho méně přirozeným.
Téma erotičnosti: Zatímco intimita má v poezii své místo, přímé spojení přírodních a sexuálních obrazů může některým čtenářům připadat jako přehnané nebo násilné. Toto téma si žádá jemnější a nuance, aby se zabránilo dojmům lacinosti.
Nedostatečné uzavření: Závěr, v němž se hrdina probouzí a zjistí, že kapka už není, může zanechávat čtenáře s pocitem neúplnosti. Přestože to může být záměrem autora, někteří čtenáři by uvítali konkrétnější zpětnou vazbu k tomuto motivu nebo vhledu.
„Kapka a kapička“ je zajímavým dílem, které v sobě spojuje přírodní krásu s osobními emocemi. Autor prokazuje zručnost v malebnosti a obraznosti, avšak zároveň se dalo na textu zapracovat, aby jeho sdělení bylo jasnější a soudržnější. Tato poezie v sobě, jak je vidět, nese nejen krásu, ale i určitou hloubku lidských prožitků, což je vždy vítané v literárním diskurzu.
09.09.2024