EROTICKÝM VZDYCHÁNÍM DO PODVĚDOMÍ VEŘEJNOSTI O CHRONICKÉM ÚNAVOVÉM SYNDROMU

Ahoj, jak se jmenuješ?

Ahoj, jmenuji se Iva.

 

Představ nám svůj projekt.

Projekt má pracovní název: Erotickým vzdycháním do podvědomí veřejnosti o Chronickém únavovém syndromu.

 

Proboha!

Děkuji.

 

Co tě k němu vedlo?

Nemocní s chronickým únavovým syndromem jsou považováni za líné, neschopné nebo simulanty. Čelí nepochopení svého okolí. Je potřeba si uvědomit, že nemoc vede k výraznému omezení aktivit. Způsobuje pokles výkonnosti spojený s hlubokou únavou, která je extrémní a neustupuje po odpočinku. Zdraví lidé mohou být aktivní 14–17 hodin denně, zatímco lidé s ME/CFS často jenom pár hodin.

 

Dobře. Řekni nám víc o tom erotickém vzdychání. Jak si je představuješ?

Zaujmout veřejnost něčím, co upoutá pozornost.

 

Můžeme ukázku?

 

Něžně se dotkne její tváře. Shrne jí pramínek vlasů za ucho. Skloní se k její šíji, začne ji líbat. Nasává vůni jejích vlasů. Vnímá hřejivé teplo a tep jejího srdce. Pod bílou košilkou prosvítají růžové a tvrdé bradavky. Na chvíli se přesune k jejím rtům... aach... laská ji a líbá. Po nahé kůži tančí jeho neklidné prsty. Zakloněná hlava způsobí, že se jí otevře pusa. Musí si dát práci, aby se její ústa samovolně neotevírala a nezavírala. Dívka blahem zachrochtá.

 

Teď si z toho děláš srandu?

Malinko. Pojďme, prosím, k té druhé věci.

 

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10 i MKN-11) řadí ME/CFS mezi nemoci nervové soustavy, postvirový syndrom únavy (kód G93.3, v MKN-11 8E49). Jde o komplexní multisystémové onemocnění zahrnující poruchy neurologického, imunitního systému a energetického metabolismu.

 

Odlehčíme to?

 

Příjemně se jí podlamují kolena. Sklouzne rukou po jejím boku a vášnivě ji sevře zadek. Divoce tlukoucí srdce pod krajkovou podprsenkou. Šeptá jí něžně do ouška. Pomalu ji svléká. Dívá se na něj rozšířenýma očima. Vzedmutá ňadra s panenskou nevinností trčí k nebi. Probouzí se v něm chtíč. Přerývaně oddychuje. Hladí její pevné poprsí. Otevře ústa a jazykem projíždí každičký kousek. Dívka sténá tak hlasitě, že jí musí zacpat pusu líbáním.

 

Můžeme přestávku?

Cože?

Haló!

 

Charakteristickým znakem ME/CFS je intolerance zátěže, ať už je fyzická, mentální, emoční nebo smyslová! Překročí-li pacient své hranice, následuje relaps. Bezprostředně po vykonané činnosti, ale i se zpožděním jednoho až tří dní po námaze nastupuje výrazná nevolnost, tzv. PEM (z angl. post-exertional malaise). Jde o unikátní fenomén! O zcela opačnou reakci, než nastává při běžném fyziologickém fungování, kdy aktivita opakováním zvyšuje odolnost.

 

To nedává smysl!

Ne!

Myslím tenhle tvůj experiment.

 

Zavzdycháme?

Aach... Pomalu odhrne sukýnku, pod níž prosvítají černé krajkové a vlhké kalhotky. Šimrání spodní části žaludu je k nevydržení. Jeho oči vzplanou. Musí si rozepnout kalhoty.

 

Tak dál...

Už?

 

PEM může trvat několik dní, ale i týdnů! Je to těžký, zneschopňující, postihující fyzické i duševní funkce, stav naprosté ztráty energie! Nelze jej přemoci úsilím, zvýšenou aktivitou, cvičením. Naopak, zvýšená aktivita zase vede jen k dalšímu PEM! Nejčastější reakcí blízkých a bohužel i některých lékařů je, že by pacienti měli začít více sportovat. Způsob léčby postupným zvyšováním zátěže (GET) však u této nemoci postrádá smysl a má potenciál stav pacienta zhoršovat.

 

Odlehčíme to?

 

Celou ji olizuje. Pomalinku a pečlivě. Zkoumá ji rukou. Nasliní jeden prst a kousek po kousíčku ho vsouvá do dírky. Když si zvykne, přidá další. Dívka zasténá a vydechne. ... Zvrátí hlavu a zachvěje se. Jako by se vznášela pod vlnou dotyků, vášnivých polibků a laskavostí. Vzdechy se přelévají jako šepotající moře … cítí slast, opojení, závrať. Už je celá mokrá... Zašeptá: „Chlapci Vlčnovjané, majú koně vrané, košulenky tenké, ňadra vyšívané..“

 

Takže po pohybu…

 

a po jakékoliv jiné námaze cítím slabost a bolest svalů takové intenzity, že je pro mě obtížné se hýbat. Nedokážu snést světlo i zvuky, vyvolávající bolest a nevolnost. Ležím se zavřenýma nebo zakrytýma očima v naprostém tichu a samotě. Čekám, až se organismus zregeneruje natolik, abych dokázala alespoň v omezené míře fungovat.

 

Přitvrdíme?

 

Leží v jeho objetí téměř bezvládná. Najednou se pohne, zvedne zadeček. Muž si jí přitáhne a bez milosti jí naplácá. „Au!“ Žena je natolik neohebná, že není schopná vleže na zádech dát nohy až k hlavě. Přiváže ji k posteli a vstoupí do ní. Pohled na ni - ležící, spící - současně s pohyby pánve, mu přináší neobvyklé pocity. Rozjede se na plné tempo. Penis vniká do vaginy v nestandardním úhlu a poskytuje mu vlnu vzrušení.

 

Eeh... zakašle.

Ano?

 

Vědci z National Institutes of Health, NIH, Národního ústavu zdraví nalezli u onemocnění vysoké hladiny proteinu WASF3, jenž spojuje omezenou funkci svalů s narušením funkce mitochondrií.

 

Cože?

 

Narušuje mitochondriální respiraci (dýchání). Studie amerického Center for Disease Control and Pevention (CDC), Střediska pro kontrolu a prevenci nemoci došla k závěru, že WASF3 (neboli WAVE3) patrně reguluje hodnotu cytokinů v mozku a souvisí se vznikem centrální v mozku generované únavy.

 

To vypadá vážně.

Je to vážné!

 

Otevře jí rukou oko a její čisté bělmo se zvrátí dozadu. Štípne ji do zadku. Uff! Dívka zavrní a ožije. Vzepne se a její tělo se začne pohybovat proti jeho. Vychází mu vstříc a on jí blahosklonně pomáhá. Má v plánu jí ho tam vrazit a povytáhnout, vrazit a povytáhnout. Pohybují se v rytmu a vzduch je plný napětí. … až nakonec jí ho tam napere ... a napustí proudem horkého semene. „Aach!“ Slastný výkřik mu zní jako rajská hudba.

 

Je pro tebe těžké se soustředit?

Nemoc způsobuje neurokognitivní poruchy při zachovaném intelektu, tzv. „brain fog“ (mozkovou mlhu), obtíže při zpracovávaní informací: pomalé myšlení, ztíženou koncentraci, dyslexii způsobenou přetížením. Někdy nerozumím tomu, co lidé říkají, nechápu význam slov.

 

Uděláme přestávku?

 

Muž se musí krotit, protože ještě nemá dost. Vstane a proběhne se mezi remízky, aby si trochu zarelaxoval. Dívka leží pořád tam, kde ji nechal. Pohladí ji po vlasech a zúží se mu oči. Lehne si mezi její roztažená stehna. Vůně v něm vyvolává vášnivou touhu. Třese se vzrušením. Noří se nosem mezi stydké pysky. Její výdechy se stanou hlasitějšími. Zaševelí: "Ještě! Ješ..." Narovná se a mezi zuby jí vloží proutek větvičky, aby si nepřekousla jazyk.

 

Jaký má nemoc dopad na pacienty?

Snížená hranice fyzické a mentální unavitelnosti (nedostatek životní energie) má za následek výrazné snížení úrovně aktivit. Vyřazuje z běžného života a může vést k trvalé invaliditě. Lidi šokuje a nevěří, že takto nemocní si kvůli kognitivnímu a smyslovému přetížení často nemohou pustit televizi, rádio, počítač nebo si přečíst knížku…

 

Přestávky jsou nutností?

Ano. Střídaní aktivity s odpočinkem tzv. „pacing“!

 

Myslela jsi někdy na sebevraždu?

V jistých okamžicích zoufalství je leccos dovoleno.

 

Uff!

Ano. Uff!

Pojďme od toho!

 

Jazykem olizuje vnější i vnitřní stydké pysky. Sladké a šťavnaté. Cítí jak poštěváček tvrdne a roste. Jazykem ho masíruje. Hltá každou kapku. Čím rychleji ji dráždí a noří se do ní, tím rychleji dívka vzdychá. Muž se vztyčí a v misionářské pozici naráží na přirození porostlé chloupky. Spočívá na ní celou vahou a po jejím těle se klouže. Vášeň je pohlcuje. A... ano! anoo! Jeho mužství to nevydrží a začne stříkat.

 

Abychom se vrátili k tématu...

Cože? Aha.

 

Jak se každý den cítíš?

Daleko za hranicí toho, co dokážu snést.

 

Co by sis přála?

Normální život!

 

Uděláme přestávku?

 

Jelikož dívka poté leží bez hnutí, rozhodne se, že ji nechá odpočinout. Ale je vzrušený jako nikdy předtím! Zalapá po dechu. Tolik ho rajcuje! Vytékají z něj průhledné kapičky sekretu. „Děvko!“ zašeptá jí do ucha. Ať si nemyslí, že bude brát nějaké ohledy. Chvěje se nedočkavostí. Dívka vydá hrdelní sten a bradavka jí ztuhne. Všimne si místa, kde má nepatrnou pihu. Připadá mu sexy. „Au!“ Kousne do nosu. Větvička jí přitom vypadne z úst.

 

To už nedokážu snést!

Já taky ne! Proto to píšu!

 

Co způsobuje zhoršení příznaků?

Zbytečné mluvení. Mimořádně náročné! Náročné opakovat, vysvětlovat! Možnost opožděné reakce.

Všechny druhy činnosti (tělesné i duševní, aktivní i pasivní).

Hluk, zvuky, vibrace.

Zima, teplo (změna počasí).

Jakákoliv JINÁ změna.

Neznámí lidé.

Zprávy (dobré i špatné).

Jasné (i elektrické) světlo.

Kontakt s kůží (tlak, masáž).

Činnosti působící proti gravitaci (stoupání si, zvedání rukou, čištění zubů, mytí vlasů).

Sezení. Náročnější, než stání!

Čekání. Nesmírně náročné! Znamená udržovat duševní pohotovostní stav!

I nepatrné infekce.

 

To je prakticky neslučitelné...

Ano. Se životem.

 

Můžeme ještě...

 

Vrazí ho do ní a obejme ji kolem zadku, aby mu neujížděla. Přiráží jak nejmocněji dokáže. Aby mu to usnadnila, ještě více se prohne a vyšpulí. Pleskne ji přes levou půlku. Podlomí se jí nohy. „Já tonu v moři hlubokém a tonu beze spásy, a já nevolám o pomoc, neb zmírám v moři krásy.“ Dívka začne plakat. Něžně ji políbí. Ví, že štěstím. Najednou si všimne, že jí hlava nějak divně visí a neobtěžuje se hýbat. Ocas mu cuká radostí. Ruličku stočených bankovek jí zastrčí za ucho.

 

Och… shrneš nám to?

 

Je mi 56 let. ME/CFS trpím asi od roku 2012. 30 let jsem pracovala ve firmě, kterou založil můj táta. Práce mě bavila. Současně jsem cítila i obrovskou zodpovědnost a extrémní stres. Poslední roky, kvůli silné únavě a neschopnosti souvisle pracovat, jsem vstávala v jednu v noci. Hodinu jsem pracovala, hodinu ležela. Kromě práce jsem nebyla schopná jakékoliv jiné činnosti. Po smrti táty i manžela firma vstoupila do likvidace. Rok jsem byla na neschopence. Můj zdravotní stav se už nezměnil. Dokážu fungovat 0 - 8 hodin denně (s přestávkami). Z bytu jsem schopná vyjít jednou za týden na pár hodin (na nákup). Každý den není stejný. Střídají se období, kdy jsem schopná trochu fungovat, s dlouhými propady, kdy jen ležím.

 

Děkuji, že jste četli!

 

https://www.youtube.com/watch?v=6NKPL3COICM