Rozvrh hodin

Samotná slova "rozvrh hodin" na mě rozhodně působí uklidňujícím dojmem. Rozvrh, to by přece měla být docela šikovná věcička, jejímž prostřednictvím vám někdo nadřízený zadarmo organizuje čas a po vás se chce jen jeho dodržování. Jednoduché jak ta pověstná facka. Ale když otevřu svůj ukoptěný a ušmatlaný diářek na první stránce s rozvrhem hodin tak poskvrněným a zadrobeným, že podle fleků bych si mohla zpětně zrekapitulovat seznam všech svačin za celé uplynulé pololetí a z drobečků možná taky poskládat nějaký ten koláček, tak mám pocit, že organizaci pracovního týdne naší třídy dostal do rukou pořádný jeliman. Já snesu hodně a za celý svůj akorát dlouhý školní život jsem pitomých rozvrhů zažila dost /a že byl teda jeden blbej a druhý blbější/ ale tomu letošnímu se jen tak něco nevyrovná.

PONDĚLÍ
Tak na to, že je pondělí první pracovní den a studenti se ještě nacházejí ve stavu částečné kocoviny, případně jsou celí rozlámaní z nevydařeného /nebo taky vydařeného/ víkendu nebo jsou jinak společensky unaveni či se jim ještě z mozků kouří díky nedělnímu učení na pondělní písemku první hodinu, člověk by skoro řek, že by se mělo začít něčím příjemným, nenáročným a že v podobném duchu by měl probíhat i zbytek vyučování, které by v žádném případě nemělo přesáhnout časový limit šesti hodin /uááá, i to je moc/.
Nevím jak jiní, ale my začínáme češtinou, což je díky našemu poněkud výbušnému profesorovi, který ještě ke všemu trpí pondělními /jak to nazvat/ depresemi, docela brutální vytržení z polospánku do drsné reality, momentálně překypující Oidipidama a Elektrama.
Veřejná správa, hned po češtině následující, je zase obrat o sto osmdesát stupňů, tudíž čerstvě probraní studenti se většinou opět odeberou do krajiny snů a při troše štěstí si profesorka, plně zaujata výkladem správního řízení, nepovšimne skelných pohledů mnohých z nás.
Následující dvě hodiny - angličtina a technika administrativy - se dají přežít docela v klidu, bez větší námahy, ovšem veškerá idylka končí tělocvikem s poměrně vzteklou tělocvikářkou.
A v němčině jen vztekle zatínám pěsti /no občas se neudržím, ani kdybych si do dlaní vyrývala obrázky, co si budem povídat/.

ÚTERÝ
Právo. Fajn, neškatulkuju právo do šanonu nesoucímu název "NUDNÉ-OTRAVNÉ-USPÁVAJÍCÍ" a naše za každých okolností šik oháknutá profesorka taky nepatří mezi uspávače hadů, ale přece jen, je první hodina a pokud se začnou plantat sny, v nichž jsme ještě pohrouženi, s výkladem o obchodním zákoníku, může se lehce přihodit, že student bude vyděšen nehezkou ranní můrou.
Další tři hodiny tvoří neobyčejně debilní /promiňte ten výraz/ řetězec, jehož účinky se mohou směle rovnat účinkům silných prášků na spaní. Kombinace matika-zeměpis-ekonomika je velice nevhodná, vyčerpávající a mnohdy i vražedná. Naštěstí pak opět máme češtinu, kde je zívání nebo jiné symptomy signalizující ospalost hravě potlačeno do pozadí. Ve výpočetce se pak trochu vzteknem a na správnou notu nás pak naladí hodina společenské kultury ...

STŘEDA
... kterou začínáme i tu ohavnou středu. Tomu říkám správný rozjezd, po všech těch nevydařených začátcích, které tady rozhodně nekončí. Po spolce se skuhráním dopravíme svá ještě z pondělka zničená těla do tělocviku a o hodinu později už opět spokojeně klimbáme ve veřejce a posléze i v zeměpisu, na který nás učí žampionka - a určitě i šampionka v disciplíně hypnóza.
Přírodní vědy sice nepatří mezi mé favoritní předměty, nicméně když si dostatečně živě namlouvám, že se ručičky hodin sunou rychleji, dají se vydržet.
Šťastným řízením osudu se v okénku značícím šestou hodinu skví písmenko D jako dějepis, což je hotová lahůdka, neboť profesor vždy a všude srší vtipem a je mou oblíbenou zábavou /ostatně nejen mou/ profesora čas od času terorizovat. No a poslední hodina je zas za otravná němčina, takže ...

ČTVRTEK
Když pominu fakt, že začíná tou nejnudnější hodinou ze všech, a to ekonomikou, celkově nemám k tomuto dni žádnou výtku, protože katastrofa roztrhání těla v podobě tělocviku nehrozí a navíc, úderem čtvrtka pominuly pondělní deprese profesora češtiny, takže se tu a tam stane, že je dokonce ve výtečné psychické kondici. To pochopitelně znamená, že se z jeho strany nekoná žádný teror.

PÁTEK
Matikou první hodinu a zeměpisem poslední to celé posrali /opět pardon za ten výraz/. Zlomené výrazy a vytýkání před závorku může umístit na osmou jedině totální sadista a zeměpis poslední hodinu a ještě ke všemu v pátek je už potom hotová ztráta času. Hodiny mezi tím nestojí až na dějepis a spolku za řeč, což je na poslední pracovní den dost ubohá bilance.

Nebylo by lepší, kdyby bylo možné, abychom si jako třída rozhodli o organizaci našeho času sami?:)