Reformy

Ačkoli se se slovem "politika" a hlavně taky "reforma" setkávám denně jak ve škole, tak především díky médiím, nikdy jsem se o toto téma nijak blíže nezajímala, vždyť taky proč, nevydělávám, čili taky nemusím platit skoro nic kromě osobních potřeb, čili blbostí.
Jenže co čert nechtěl. Těch pitomých reforem se chytil náš tříďas jako tonoucí stébla a rozhodl se učinit pomocí Julínkova nápadu přítrž studentským rádoby sedánkám u doktora, díky kterým se zdravotnictví ocitlo před školstvím. Ne že by nám milý pan profesor zatrhl návštěvy u doktora, ale svým způsobem nám tímhle udělal pěknou čáru přes rozpočet. Jelikož v devadesáti procentech byly všechny ty lékařské prohlídky jen fiktivní a jako tradičně sloužily jako zástěrka pro záškoláctví, a jelikož třídnímu došlo, že když studentka sálající zdravím je tři dny z pěti u doktora, tak asi nebude něco v pořádku, nastolil tvrdý režim. Princip je jednoduchý, od doktora musíme nosit takové ty lístečky z automatu ve špitálech. Ani tato situace není pro záškoláky bezvýchodná - automat totiž asi těžko pozná, jestli lékaře skutečně navštívíte, nebo jen hodíte třicet šušní a jdete se někam zašít i s dokladem, že teď momentálně "jako" jste u doktora. Co už se ale bude líbit míň je fakt, že už ani za školu nemůžeme chodit zadarmo (ne že bych chodila za školu, jen to konstatuju)! Jasně, třicet korun je pakatel, ale to by kopeček zmrzliny nesměl zdražit z pěti káčé na devět (aspoň tady), ceny cigaret by nesměly stoupat (jo a ani nekouřím) a měsíčník i peněženka na autobus taky není nejlevnější a po lednu už vůbec ne!
To všechno by se ještě s podporou brblajících rodičů dalo horko těžko se slzou v oku překousnout, ale školné na vysokých školách??? A kradu snad? Až bude můj tatík tunelář, máti profesionální prostituka a až babička bude pašovat za hranice háčko, možná nad vším mávnu rukou a přitom shodím se svého pozlaceného psacího stolu z ebenového dřeva pár tisícovek z nedělního kapesného, ale teď, jako chudý student s děravými botami a kapsami můžu jít tak akorát házet vajíčka poslancům do oken a posílat jim nábojnice v obálkách.

Vlastně to není tak špatný nápad...