Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Domek tisíce dveří Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Romantické
Díííííky..díky..za komentík....ta básnička je báječna...:-)
Krásná růže Publikoval(a): Košťák David | Básně » Ostatní
ne.. davíku.. :( to si jen myslíš.. dlouho jsme si nepsali.. už mě asi neznáš.. :(
16.01.2007 06:57:00 | Zamilovaná do nezamilované dobyreagovat
Domek tisíce dveří Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Romantické
Daviďulko. I kdybych psala nádherně. není to všechno... víš jak si připadám...? Jako největší idiot :( :(((
15.01.2007 19:42:00 | Zamilovaná do nezamilované dobyreagovat
Domek tisíce dveří Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Romantické
Tý jo..nevím co říct..asi jsem čekala..happy end..a on nepřišel..ale právě to..mě dohnalo někam dál než obvykle...máš to zajímavě podaný...a napínavě psaný....-)
Realita Publikoval(a): Košťák David | Básně » Láska
.....ted mám chut snít...je to takový můj niterný pocit...jsem totiž zamilovaná...a to si nedokážeš ani představit jak moc...sedím a jenom hledím do prázdného kouta...však ty určitě víš...a znáš...
a on mezitím...jako puberťák prohání se někde s kámošema...a já jsem mu za to vlastně i vděčná...je to láska?...;)
(sorry, že ti to sem píšu, ale musela jsem se někomu vyzpovídat a svěřit:)))...ještě jednou sry
Sám Publikoval(a): Košťák David | Básně » Ostatní
myslím, že člověk někdy sám být musí...někdy musí přijít podzim a musíme ze sebe otřepat pár toho listí...krásných barev mimochodem, abychom mohli žít dál...a ne sami...zase...
Byla jsi mým jarem Publikoval(a): Košťák David | Básně » Příroda
ani nevíš, jak ráda vzpomínám na první lásky...ty jeho vlásky a hlavně na vrásky, co se mi po ní udělaly...takové ty milé,víš?...
Krásná růže Publikoval(a): Košťák David | Básně » Ostatní
hloubka...je tam a nekonečná...
Zabil jsem mouchu Publikoval(a): Košťák David | Básně » Ostatní
:)
Domek tisíce dveří Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Romantické
je to napsáno úžasně...už od začátku jsem v tom viděla víc...a ono je to...:)...o nás:)...opravdu si to přečtu ještě jednou...tleskám tvým myšlenkám...;)
Zabil jsem mouchu Publikoval(a): Košťák David | Básně » Ostatní
Tahle básnička se mi líbí uplně nejvíc ze všech tvejch, je v ní tak něco víc, i když je o něčem tak malém. Jo a taky tam máš úžasný rýmy který by mě v životě nenapadly.
Domek tisíce dveří Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Romantické
ahojky,povídka je moc hezká:-). Když ji neberu pouze jako slova,ale chci si pod ni dosazovat různé situace,dává mi uplně jiné významy...nevím, jestli jsem to pochopila správně,radši se Tě na to někdy zeptam sama:-)...je to moc krásné, dávám 100%:-)
10.01.2007 16:01:00 | Padající listíreagovat
Fyzika Publikoval(a): Košťák David | Úvahy » Ostatní
Taky nemam rada fyziku :))
07.01.2007 21:57:00 | babykillerreagovat
První sníh Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Ze života
Ahojky Daviku..
Krásně si vystihl určité pocity.. a myslím, že to nebude hlavně první sníh.
Maminky jsou velice nepochopitelné osoby, které my musíme z pravidla chápat... :)
Než jsem šla do nemocnice, bylo všechno jiné, než teď.
Pořád jsme se hádaly a podobně, ale nerada bych to na literu znovu rozebírala... myslím, že jsem se s tím tady naotravovala až moc. :)
Pak nám oběma došlo, že to všechno nebylo jen tak pro nic za nic. Obě jsme se trápily, ale teď jsme, alespon myslím, obě šťastné..
A jestli jsem povídku pochopila tak, jak byla myšlena, pak tuším co teď cítíš...
Zkus necítit.. nadechnout se toho sněhu, i kdyby nebyl... Máš přeci svou fantazii.. tam se můžeš schovat kdykoli budeš chtít.. a kdyby hvězdy náhodou nesvítily... pak stačí, aby sis přál.. a nějaká se určitě rozsvítí.. třeba jen jedna.. a bude pro tebe svítit tak strašně moc.......... jak si to zasloužíš...
Mám Tě moc ráda, sluníčko.. budu ti držet pěstičky, aby ti třeba ta hvězdička jednou vklesla do náruče.... a hladila tě svými cípy :)
Krásný Nový rok, Mám Tě ráda.... :)
01.01.2007 17:30:00 | Zamilovaná do nezamilované dobyreagovat
První sníh Publikoval(a): Košťák David | Povídky » Ze života
Tak to už bývá, že dospělost stojící za vrátky má stále silnější vliv na ostrost pohledu a vnímání a že jejími věrnými průvodci je také nostalgie a smutek a že vnímavého nepovrchního člověka nutí k přemýšlení třeba i nad pravdivostí slov ujišťujících o lásce. Máš pravdu, na lásku nemá nikdo být sám, taková láska se stává břemenem, které člověku brání žít plnohodnotný život...ale já tam vidím, Davidem neviděnou, dívčí tvář za sklem okna a je docela možné, že právě ona se mu stane hledanou hvězdou, zářící na oponou mraků zatažené obloze...přála bych to tomu posmutnělému chlapci z tvojí povídky. (:-))