Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
..Šerý za šerých svítání.....a ne v cizím pokoji....Ji./úsměv/
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
Směju se, mám ráda humor a nadsázku...a myslím, že krásu najde ten, kdo ji umí vnímat...šovinisto :-) :-) :-)
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
To mám radost! :-)
07.08.2019 20:23:43 | reagovat
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
Ano, šerý... JE NÁDHERNÁ... I u starších žen, pokud člověk "dobře vidí" lze najít krásu.
07.08.2019 20:02:17 | reagovat
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
To se bavím...jak to mají muži, kteří uvadají? Ale ke tvé radě, nevzdávám, ač kategorie věku už kamsi skáče, jsem stále jako svěží ptáče:-):-):-):-):-)
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
Ještě jsem se musela vrátit, znovu číst a vzpomněla jsem si, že když mi bylo čtyřicet, dostala jsem od přátel oficiální pozvánku do "Klubu starých vyder":)), není to tak dlouho, co mi byl vysvětlen pojem "Vyzobaná slunečnice".:))..a ty teď přicházíš s "Ženou s patinou". Vrátím zpět zrcadla...:)
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
Moc krásná :-) Život se se vepíše do duše i těla nejenom ženy a je na nás, jaké kontury nás ve stáří budou zdobit :-)
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
Ta se tak krásně čte. Je nádherná...:)
Žena s patinou Publikoval(a): šerý | Básně » Romantické
takové ženě víno zralé smyslnosti vonící touhou podvečera bych jemně slíbal ze rtů jejích nevtíravých úsměvů..:-D* ST* - Tvoje báseň je ze vzácného kadlubu Petrarcovských sonetů-obdivuhodné-svou něžnou galantnost v ní věru nezapřeš
:-D* ST*
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Vrátil jsem se z víkendu nádherně prožitého u svých přátel a na doporučení naší soukmenné „zdenky“ jsem vyhledal tenhle Tvůj text, který mi už před odjezdem unikl....nebudu se tentokrát vůbec zmiňovat o Tvém příslovečném talentu, jenž si vždy s radostí uvědomuju – jak jsou jím provázeny všechny žánry Tvé literární činnosti-charakteristické svou expresivní, zároveň závažně autentickou naladěností autora empatického, však ukázněně držícího na uzdě rozjitřtřenou emotivitu..
Vrátil jsem se opět do opuštěného bytu v paneláku, otevřel okno a zahlédl rozjásanou záři oken okolních domů a hned se mi vrátily trýznivé nálady z nejasného- o to bolestnějšího tušení – co se za myriádou fasád-těch „lidsky teplých“ příbytků může odehrávat-jaká tragická
dramata vztahů, které jsou utopeny v bezpečné vzdálenosti a hlubinách anonymních světů..
Příteli, to co píšeš je jednou ze strašlivých kolizí, který tento svět jeho obyvatel „bližním svým“ s nenucenou zřejmostí denodenně chystá-JAKÁ PEKLA -- vyvřelé zloby skřípnutých paninek či od - bez lásky a porozumění prožitého dětství zakomplexovaných celoživotně bezohledně egoidních tvrdých frajerů a všech možných sadomasochistických kreatur v masce shovívavých krajánků ..plnících naoko vzorně své občansko-právní povinnosti -- CHYSTAJÍ TITO "ČLOVĚCI" SVÝM VLASTNÍM DĚTEM, DRUŽKÁM, NEJBLIŽŠÍM KAMARÁDŮM...
Promiň mi můj výron dosti nepřehledné reflexe....je mi fakt bez přehánění dosti šoufl při pomyšlení, co tenhle náš svět lidí unášený svou zlou letorou ještě napáchá...a co vlastně Již nyní obnáší....
Pozdního večera 4. srpna-psáno v malém opuštěném anonymním bytě tesklivým konkrétním, byť též anonymním melancholikem, který si –dávno tomu-předsevzal, že bude mít rád lidi-že se pokusí již nesklouzávat k progresivní skepsi a který již nechce popřávat sluchu výkřiku slavného Kabalisty Mošeho Cordobiéry : „ANO, TENHLE SVĚT JE TÍM Z NEJHORŠÍCH“
PS hele Karle, ale myslím si, že je moc dobře, že jsi tenhle pravdivý příběh vyprávěl...
Neboť, žel, jsme ZVÍŘATA NEPŘIROZENÁ UTKÁNA Z DĚDICTVÍ HVĚZDNÉHO PRACHU, ALE ZÁROVEŇ TÉŽ STOUPENCI ODKAZU OD NEPAMĚTI STVOŘENÉHO
ZLA...JE NABÍLEDNI NUTNO SI TENTO NEVÝVRATNÝ FAKT PERMANENTNĚ UVĚDOMOVAT...
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
.....zamrazilo mě,když jsem četla a možná bychom se divili,kolik
takových drsných příběhů se odehrává za dveřmi,v různých podobách,ve skrytu mezi nejbližšími.
Zamrazilo mě,protože to umíš bez přiklášení,ale zároveň svým způsobem
napsat,dát tomu tu hloubku,odkud zírá obnažená hrůza zloby, záště a nelásky,zanedbané "nemoci"duší....
Tohle každého,kdo tím projde, poznamená,ale není to beznadějné,záleží
na samé podstatě osobnosti,na tom neviditelném prazákladu.V těch hloubkách
se rozhoduje,kam všechno to prožité nasměruje konání toho,komu bylo
bytostně ublíženo.Je to vědomá práce s duší i tělem a největší vítězství
je v tom,že oběť neposílá to násilí dál,že dokáže být tím posledním
v řadě,dokáže ten vztek z ublížení,tu nelásku proměnit a to samé či
podobné nečinit jiným....to je velké vítězství,které musí stát hodně sil,protože mnohdy se to přenáší dál.......Ji.
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
bylo co číst
:-)
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
i já děkuji
rád jsem četl
Omyly krajináře z Deštné Publikoval(a): šerý | Básně » Fantasy
maluješ hodně barvitě slovy,celý Salvádor ...:-)
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Díky za odpověď - souhlasím, že vše, co nás nějak poznamená, zejména v dětském věku, si tak či onak neseme v sobě celý život. A každý s tím dokáže i jinak naložit - to záleží nejen na něm samotném, ale i na spoustě dalších okolností. Každý život je naprosto jedinečný a neopakovatelný - v dobrém i zlém...