Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Stezka levé ruky, část 4. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Zaujímavý námet, ktorý si zaslúži viacej priestoru. Chcelo by trochu viac vnútorného napätia, prečo k tomuto došlo, hľadanie príčiny a riešenia. Nech to nie je len popis deja.
Stezka levé ruky, část 4. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Tak jsem to dočetla. Upřímně jsem si myslela, že to bude delší a dramatičtější. :-D Ale překvapilo, ten konec jsem nečekala, že se oběsí...
16.01.2019 16:27:35 | reagovat
Stezka levé ruky, část 3. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Jako napsaný je to docela dobře, je to čtivé, jen mě mrzí ta klišé v podobě červeno černého "ďábla" nebo kozlů. Ale jako psát umíš, to určitě jo.
15.01.2019 20:25:15 | reagovat
Stezka levé ruky, část 2. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Nie je to môj nápad. Rovnakú chybu som kedysi spravil aj ja.
Stezka levé ruky, část 2. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Pěkný příběh, s hodnocením si počkám na závěr.
Ale, možná se mýlím, ale styl mi připadá jako vzpomínka. Nedalo by se to alespoň místy dát do 1.osoby (Micky) v současnosti prožívaného děje?
asi takhle:
"Na zahradě už nic nebylo. Zabouchla jsem dveře a zabezpečila je dvěma bezpečnostními zámky. Můj strach ze stvoření v zahradě je nekonečný. V pokoji se náhle rozsvítilo. "Je tady!" Srdce mi přestává tlouct. Plná hrůzy otáčím hlavu a... Ne, žádné strašidlo, to se probudila Rosie. Rozespale mžourala do světla v obývacím pokoji, rukou si zacláněla oči.
„Co se děje?“
„Promiň, Rosie, jestli jsem tě vzbudila. Ket se vám vyčurala na koberec. Samozřejmě to hned vyčistím, vím, jak byl ten koberec drahý,“ omlouvám se.
„To samé udělala i v ložnici. Proč?“
„Nevím…“ rozhodla jsem se, že Rosie neřeknu nic o tom, co jsem viděla v zahradě. Nechci ji děsit.
„Má strach, že?“ zeptala se Rosie a v hlase jí zazněla lehká triumfálnost. Zřejmě uspokojení z toho, že není jediná, kdo cítí, že něco není v pořádku.
„Jo, asi jo,“ zahučím. Nechci přiznat, jak velký je můj vlastní strach po tom, co jsem na vlastní oči spatřila kozla, který jako by vystoupil ze samotného pekla."
Dalo by se sem pak vložit více vnitřních pocitů, které prožívá Micky.
Ale je to jen můj názor čtenáře ...
Stezka levé ruky, část 1. Publikoval(a): CervenyKralicek | Romány » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Je to dobře napsané, horory mám ráda, takže jsem se začetla, ale kozel není zrovna dvakrát děsivé monstrum. :-D No uvidíme, co bude dál.
13.01.2019 19:12:51 | reagovat