Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Pozdě Publikoval(a): Aglája | Básně » Smutné
Ha, tak to je...hm... JO!(ne, nejsem schopná psát srozumitelně...:))
09.09.2007 19:58:00 | reagovat
Příběh faraonova bezejmenného zastavovače krve Publikoval(a): Aglája | Povídky » Historické
tak tohle je naprosto skvělé.Sinuheta jsem samozřejmě četla,kdo ne tak vřele doporučuji.
A tobě zase doporučuji, pustit se do toho románu co nejdříve.Máš vážně talent.
Přesýpání Publikoval(a): Aglája | Úvahy » Ostatní
cejtim, ze tomu dluzim komentar, ale nejak nevim co napsat.. pocity se daj tezko popsat, aniz by ztratily subjektivitu.. moc libi..
Pozdě Publikoval(a): Aglája | Básně » Smutné
děsně se mi ta báseň líbí tou něžnou linkou co se jí táhne, tohle já věru neumím...aglájo, mám z tebe doživotní mindrák, ještě čekám, že řídíš Airbusy, NASA, umíš balet a dest cizích řečí fluently...
Pozdě Publikoval(a): Aglája | Básně » Smutné
Zvláštní, Aglájo, Aglájo i do básnictví mi fušuješ, kde já potom vůbec vyniknu?
Jak jsme plavali aneb Ztráty a nálezy Publikoval(a): Aglája | Povídky » Ze života
dokonalé ... 100%
Přesýpání Publikoval(a): Aglája | Úvahy » Ostatní
nebyla jsi náhodou v Egyptě jako box with cheese? A není to tvoje dcera? A nejsem já náhodou zvědavej? :-)
Jak jsme plavali aneb Ztráty a nálezy Publikoval(a): Aglája | Povídky » Ze života
Drsné, ale pobavilo! Navrhuji: přestěhovat harampádí ze sklepa na půdu - a počkat na vichřici. :-) Je to čistší úklid.
Jak jsme plavali aneb Ztráty a nálezy Publikoval(a): Aglája | Povídky » Ze života
Dobře napsaný příběh. I v těch nejhorších situacích, pokud je humor, je to dobré... Doufejme jen, že do budoucna se taková hrůza už nebude opakovat a když, tak to bude jen taková pidipovodnička, jak v závěru svého příběhu píšeš. Těším se na další povídky ze života.
Jak jsme plavali aneb Ztráty a nálezy Publikoval(a): Aglája | Povídky » Ze života
Tak tohle mi vehnalo slzu do oka.. asi mám dneska vzpomínkový den.. každopádně jsem tenkrát měla 5 let a vnímalo to jako velké dobrodružství... měli jsme obchod, zatopený až po strop... každý den jsme se chodili dívat na schody, jak voda klesá... nikdy jsem neviděla svoje rodiče tak zoufalé a nikdy víc jsem nezažila takovou soudržnost rodiny... a v tomhle směru doufám, že už nezažiju... ale co mě hodně mrzí je to, že se o povodních na moravě moc nemluví... čechy pořád "vedou"..
25.08.2007 19:44:00 | Zasesevracímkpřezdívcezorikreagovat
Jak jsme plavali aneb Ztráty a nálezy Publikoval(a): Aglája | Povídky » Ze života
Z domova mi nejde bodíkovat, stavím se později. Ale rovnou můžu říct, a trapně se opakovat, že Tvé prózy prostě nemají chybu, píšeš báječně, čtivě, s nadhledem a humorem. Lidský prožitek obyčejných dnů vneseš do srdce čtenářova výbornou češtinou, zajímavými obraty, vtipnými glosami a závěrečným puntíkem moudrosti, který mě dojal k slzám. A tak to má být. Obyčejný život vetkaný do písmen a moudro rozlité do meziřádků. Díky za zážitek. :-)
Záplavy jsem sledovala u TV v obýváku v Praze... pak jsem se rozjela na Jižní Moravu s několika konzervami, toaletním papírem atd. Naštěstí to babičky nepostihlo, ale voda byla blízko. Nemám z té doby tolik obrazových vjemů jako Ty.... pamatuji si hlavně nesčetné pytle písku, dopravu na loďkách a tlusté gigažížaly.