Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Jako mramor a hrom Publikoval(a): Aurelius | Básně » Láska
Každý den vidíš štiku a rákos, kde bydlíš?
Do Války Publikoval(a): Aurelius | Povídky » Historické
Ač to bylo dlouhé, bylo to výborné. Číst to ztráta času opravdu nebyla. Sama se zajímám o 19. století, napoleonské války a Napoleona samého hrozně moc, takže i myslím, že to bylůa výzva také něco o tom napsat :) chválím.
Do Války Publikoval(a): Aurelius | Povídky » Historické
NO mimoto, Hatic je veselá kopa koukám...
30.09.2007 19:01:00 | Já Esther Ruthreagovat
Do Války Publikoval(a): Aurelius | Povídky » Historické
Nekoukám dolů na Hatice, co říká, jen pro případ kdyby se něco opakovalo.
Takže:
Naservíroval jsi tu celou tu hromadu vědomostí, které v hlavě máš. Musím uznat, že to, co jsi napsal, je úctyhodný výkon, neboť já jakožto tvá vrstevnice bych nic podobného dohrommady nedala (vím, neboť jsem to zokoušela). Tedy zpět.
Poměrně dobře se to četlo, dařilo se ti urychlovat děj a vůbec vše tak jak je nutné.
Ani jazykové prostředky nebyly špatné. Někdy mi ale přišlo, že jsi začal přímo poeticky a hned poté jsi to zabil - viz tohle: "A v jeho záři vypadala tvář Jeanne jako odlitá ze stříbra, což ostře kontrastuje..." No tak to s tím kontrastováním bych asi napsala trošku jinak, protože se to tam dle mého příliš nehodí.
Možná mi tam chyběla jseště jedna věc, a to, že Jeanne se tam obhevovala sice často, ale skoro nic o ní nevíme(jasně, jsou argumenty typu: Je lepší nevědět=)), a to je myslím trošku škoda.
Nicméně závěrem bych řekla, že určitě nejsi žádný vořezávátko, takže až zas něco napíšeš, já si to jistě přečtu.
Přeji mnoho zdaru při tvůrčí práci,
Amelie
30.09.2007 18:57:00 | Já Esther Ruthreagovat
Do Války Publikoval(a): Aurelius | Povídky » Historické
Tak nakonec čtení téhle povídky ztráta času nebyla.
Přinejmenším to je napsáno dobrým stylem- práci s jazykem máš na dobré úrovni (chtěl jsem napsat, že to by se ovšem dalo od 19-letého očekávat, ale pak jsem zjistil, že ti je 16!).
Ale teď můj subjektivní pohled:
1) Třeba v béčkových horrorech mě vždycky fascinovala stupidita obětí. Např: čumí všude okolo sebe a nakonec je nebezpečí nahoře. Nebo se na děsivém místě rozdělí do co nejmenších skupinek, aby vrah měl co nejusnadněnější práci, popřípadě se v domě, kde se umírá, na noc rozejít do oddělených pokojů. Takže podobné projevy neuvažování přímo nesnáším. Úkol pro tebe: zkus se vžít do hlavní postavy tvého příběhu a zamyslet se nad tím, co bys udělal ty, aby ses vyhnul tomu odvedení. Mě by teda napadly daleko lepší způsoby, než jen dělat mrtvého brouka- od hraní mrzáka už při losování až třeba po opravdové zranění(nejlepší by bylo zlomit si nohu). Chápu, že podobné hrdinovo uvažování by ti udělalo čáru přes rozpočet- jeho tažení s Bonapartem by se neodehrálo (mimochodem dodatečně chválím všechna historická fakta a další odborné informace, bylo poznat, žes nepsal o něčem, o čem nic nevíš). Ale v tom případě stačilo posunout hrdinův charakter trochu jiným směrem. Mohl nad sebezmrzačením uvažovat, ale zase mít čestnost, která by mu takové záludné jednání nedovolila.
2) Není mi úplně jasné, co bylo hlavním cílem tvé povídky. Bezproblémové čtení a předestření historických událostí je sice prima věc, ale podle mě je to spíš prostředek pro odbornou literaturu. Jestli se mělo jednat o popsání napoleonských válek z pohledu jednoho z řádových účastníků, bylo tam moc málo duševních monologů, dramatických prvků a emocí. Pokud mělo jít o akční vyprávění, akčních efektů tam bylo taky poskrovnu. A pokud to mělo pobavit, tak vtip jsem tam nezachytil ani jeden:P
Kdybych to měl shrnout do jednoho souvětí: Napsáno solidně, použité podklady vynikající, ovšem na druhou stranu málo pokusů o budování atmosféry, nebyl jsem vtažen do děje, prostě jsem proplul po hladině, i když ta byla průzračně čistá...
Tak to by bylo asi všechno. Jen na závěr bych chtěl ještě jednou říct, že to dílko se mi poměrně líbilo a že pokud se tě čtení téhle "pohany" nějak moc dotkne, abys věděl, že to tak nebylo zamýšleno. Že by mě třeba bavilo dělat hajzla a všechny okolo kritizovat. Naopak- psaní kritik je aspoň pro mě moc náročná záležitost, než aby to byla zábavná forma něčího ostouzení. Prostě z mé strany šlo jen o zaujetí pro věc a snahu podělit se o mé názory a to čistě těch nejlepších úmyslů.
Do Války Publikoval(a): Aurelius | Povídky » Historické
Bože, to je ale dlouhý- takže se radši předem zeptám- stojí to zato začít číst? Protože není nic horšího než dlouhej blábol, kterej tě začne od třicátého řádku nudit, ale člověku je už líto zahodit těch ztracených 45 vteřin, takže čte dál a jen zoufale doufá, že to zas taková ztráta času nebude... a ona to nakonec je:) V tu chvíli by zmiňovaný zneužitý ubožák zabíjel...