Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
zrozeni k bouři... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...jo ono nekdy neni - nad poradne vykresani mezi naruci:))) az jiskry letaji na vsechny svetove strany s laskou Y...
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
vykreslila mi v mysli i duši krásné obrazy.. moc pěkné, palec hore.. ;)
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
....Krásná věc.....Ji.
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
já snad ani nevím co dodat,snad zlatým písmem vytisknout jak se má psát...
17.11.2014 14:12:24 | střelkyně1reagovat
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Tak tohle mě fakt příjemně překvapilo...moc pěkný.
RM.
16.11.2014 19:36:57 | Robin Marnollireagovat
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jako tichá píseň, kterou člověk uslyší, když vytěsní vlastní hlas i existenci. Někde ve hvězdném prostoru, v horském vánku, v šustotu trávy, v bublání říčky, šumění moře, či přesýpání pouštních dun jsou poztrácená slova o věčnosti. :O)
16.11.2014 19:01:21 | reagovat
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
..krásná "máchovská poetika" :-)
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tohle je nádherná věc
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tam pod nebem společným...zde...úsměv.z
tam kde se rozkládá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
proč nebýt jen obyčejně šťastný...
síla lásky…s páskou na oku… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
jdu si koupit ten zlatej kulatej nesmysl, to bude panečku fotbálek
síla lásky…s páskou na oku… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
tvé pohádky mám ráda a měl bys je psát častěji...
15.11.2014 20:22:25 | střelkyně1reagovat
síla lásky…s páskou na oku… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
Onen zmíněný zlatý míč byla ve skutečnosti přežraná světluška krále Oberona, která jen co zvětřila chvíli kdy se o ní nikdo nezajímal, sbalila si lodní kufr, zatřepotala drobnými křidélky a chystala se tryskem odletět zpátky do rodného pohádkového lesa, ale protože, jak už jsem napsala na začátku, byla přežraná a za léta výhodné služby v královském paláci značně obézní, křidélka ji odmítla vynésti do výšin, tak žuchla zpátky na zem jako pytel brambor. Nezbylo jí tedy nic jiného, než se opřít do lodního kufru a dostrkat ho svépomocí pomalu k dálnici. Tam, na pokraji svých sil, začala chytat stopa a skutečně se jí podařilo, asi po třech hodinách natřásání a překonání dvouhodinového nervového kolapsu, stopnout náklaďák, který řídil statný Šimon se závozníkem Matoušem a mířili na Riviéru. Světlušku hodili do přívěsu mezi krotké a mazlivé žraloky. Po té, co se spřátelila s velkým bílým, přezdívaným též Bílá smrt a rejnočákem Mantou Frantou, hýřícím elektrickými výboji, vydala se z Riviéry přes celou Francii do Bretaně kde vyhledala své staré přátele Asterixe a Obelixe a požádala je o pomoc se svým návratem. Jelikož byla obézní, naordinoval jí druid Panoramix redukční dietu sestávající z pojídání celých hlávek zelí, francouzských baget a kýt z pečených divočáků, vše zapíjeno jablečným octem a 12-ti stupňovým pivem Pilsner (tuto dietu obšlehli Gallové od Germánů žijících v české kotlině, ale protože dle původního receptu v ní měli být houskové knedlíky, tzv. knédl, a ty v Bretani tenkrát nebyly, nahradili je Gallové svým krajovým pečivem). Po třech měsících vyčerpávajícího hubnoucího režimu, prokládaného výukou divokých latinskoamerických tanců, zavedenou mexickým přistěhovalcem gumovým donem Pedrem od společnosti Sevak, dosáhla světluška konečně své původní, éterické váhy a mohlo se přistoupit k samotné teleportaci do pohádkového lesa, ztraceného kdesi v hlubokých a mlžných krajích tajemné Kaledonie. Světlušku připoutali na velký menhir a Obelix ji vrhnul směrem na ostrov Británia. Bohužel se pokus tak zcela nezdařil. Přistála v divadle The Globe, kde jakýsi Shakespeare zrovna režíroval svoji nejnovější hru Sen noci Svatojánské. Trefila se herci, který zrovna ztvárňoval parohatého boha Oberona, přímo do nosní dírky a zmateně tam poblikávala, bohužel zrovna ve chvíli, kdy tudy prolétal ve svých saních Santa Claus. Zahlédl světélkujícího paroháče, toho odchytil a radostně zapřáhl v čelo svého létajícího vehiklu. Pojmenoval ho Rudolf II. Toho prvního mu odstřelil šílený nimrod při průletu nad Aljaškou. No a tak královská světluška nedobrovolně změnila profesi. Počkejte si na Vánoce, třeba ji uvidíte blikat. Pokud teda nevěříte na Jažíška nebo dědu Mráze. :O)
15.11.2014 19:59:02 | reagovat
síla lásky…s páskou na oku… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
Ja prince mela a vyklubal se z neho zabak no jsem zas na ceste znovuzrozeni jen nemam mic co bodim do studny a stejne tady studna neni ače z majora zemana studna bezkonkurencni mord :-D
15.11.2014 19:44:42 | reagovat
síla lásky…s páskou na oku… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
žabu musíš oliznout ale ted nevíkm jeslti všechyn nebo jenom nějakej druh ...a pak se začnou dít věci ...
Ono to stema vidinama princu zase neni tak moc zalozene nalzi :D
15.11.2014 19:34:21 | reagovat